Ottův slovník naučný/Patrimoniální soudnictví
| Ottův slovník naučný | ||
| Patrīmi a matrīmi | Patrimoniální soudnictví | Patrimonium |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Patrimoniální soudnictví |
| Autor: | neznámý |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 327. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Patrimoniální soudnictví (Patrimonialgerichtsbarkeit) bylo v minulých stoletích soudnictví, jež vykonávaly pozemkové vrchnosti (světské i duchovní) nad poddanými sedláky, usazenými na jejich statcích. Obyčejně nevykonával soudnictví pozemkový pan (Gutsherr, Gerichtsherr) sám, nýbrž skrze svého soudního úředníka, justiciáře čili právního (Justitiarius, Gerichtsdirector, Gerichtshalter). Nová doba nesnášejíc se s myšlenkou, že by soukromé osoby mohly vykonávati soudnictví, kteréžto právo náleží pouze státu, zrušila p. s. a přenesla agendu jeho na soudy státní. Srv. Čechy, str. 536 a 539.