Ottův slovník naučný/Partyzána
Ottův slovník naučný | ||
Partyzán | Partyzána | Partyzánská válka |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Partyzána |
Autor: | Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 282. Dostupné online |
Licence: | PD old 70 |
Související na Wikidatech: partyzána |
Partyzána, partezána, partizána, partisána, partazána (rusky бердышь, партазань, franc. pertuisane, ital. partigiana, angl. partisan, něm. Partisane), dlouhá zbraň oštěpovitá bodná a sečná, halapartně (v. t.) dosti podobná, zavedená asi v XV. stol., složená z čepele dlouhé, široké až i srdčité, a při dolejším konci se 2 ramenoma s každé strany, sekyřicema to ostrýma buď nahoru vztyčenýma, buď dolů skloněnýma, zajisté na strhání jezdcův s koní, nebo vodorovně trčícíma, a z dlouhého ratiště čili dřeva 2–3metrového. P-ny vyšších bojovníkův měly čepele s výkresy vyrytými, leptané a zlacené, ratiště uměle řezané, aksamitem pobíjené. Naši předkové zvali p-nu všelijak: obojsečnicí, oštěpem s vidlema, s ušima čili s halapartnou, kopím čili halapartnou s vidlicemi, sudlicí s ušima a j. V XVII. stol. úplně zmizely. – Winter, Děj. kroje v zem. Cesk. str. 277, 617. FM