Ottův slovník naučný/Parrot
Ottův slovník naučný | ||
Parricidium | Parrot | Parrotia |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Parrot |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 273. Dostupné online |
Licence: | PD anon 70 |
Parrot: 1) P. Johann Jacob Friedrich Wilhelm, přírodozpytec a cestovatel něm. (* 1791 v Karlsruhe – † 1841 v Derptě). Studoval v Derptě lékařství a přírodní vědy a s Moricem Engelhardtem podnikl r. 1811 velikou vědeckou cestu na Krym a na Kavkáz, při které měřením barometrickým dokázal rozdíl hladin moře Černého a Kaspického. Roku 1815 jmenován lékařem armády ruské, v l. 1816 a 1817 podnikl v Alpách a Pyrenejích několik vědeckých výstupů a stal se posléze r. 1821 professorem fysiologie a pathologie, r. 1826 professorem fysiky na universitě derptské. Roku 1828 vypravil se na druhou velikou cestu vědeckou do Armenska a posléze r. 1837 na Mys Severní, kde určoval zeměpisnou polohu míst, pozoroval délku kyvadla i dobu kyvu a úkazy magnetické. Vydal především: Reise durch die Krim und den Kaukasus (Berl., 1815 až 1818, 2 sv.); Reise in die Pyrenäen (t., 1824) a Reise zum Ararat (t., 1834, 2 sv.), pak Ansichten über die allgemeine Krankheitslehre (1831) a Über Gasometrie (1814).
2) P. [paró] Marie Jules, lékař franc. (* 1829 v Excideuilu – † 1883 v Paříži). Vystudovav lékařství v Paříži, působil tu nejprve jako lékař nemocniční, r. 1876 stal se tu prof. dějin lékařství a r. 1879 prof. lékařství dětského. Byl vynikajícím paediatrem, kterýž mimo jiné uvedl křivici ve vztah ke kostním změnám, podmíněným zděděnou příjicí, a podrobně studoval u dětí chorobné změny pásma zažívacího i jejich vliv na celkový stav výživy dětí. (Srv. Athrepsie.)