Ottův slovník naučný/Paroimiografové

Ottův slovník naučný
Paroimie	Paroimiografové	Parole

Údaje o textu
Titulek:	Paroimiografové
Autor:	Václav Veverka
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 266–267. Dostupné online
Licence:	PD old 70

Paroimiografové, u Řekův sběratelé a vykladatelé přísloví, jimiž se obírali zvláště grammatikové. Veliký spis se sbírkou přísloví pořídil Didymos z Alexandrie (za dob Ciceronových a Augustových), jehož dílo περὶ παροιμιῶν obsahovalo 13 knih. Sofista Zénobios, jenž za doby Hadrianovy v Římě vyučoval, pořídil sbírku přísloví, kterou Suidas uvádí. Patrně byl to výtah z děl starší doby. Zénobiova sbírka přísloví byla ve středověku pro účely školské uvedena v abecední pořádek a spojena se dvěma sbírkami jinými ve sbírku Corpus paroemiographorum. Teprve za našich dob podařilo se sbírku tu pomocí rukop. Athónského rozložiti v pův. součásti, jež jsou: 1. Základ tvoří 3 knihy Zénobiovy. 2. Součást druhá má nadpis Πλουτάρχου παροιμίαι, αἷς Ἀλεξανδρεῖς ἐχρῶντο (131 čísel); jméno Plutarchovo neprávem sem vpleteno, původcem byl asi grammatik Seleukos. 3. Třetí částí je sbírka abecedně spořádaná, obsažnější, a pochází z lexika přísloví autora neznámého. – Pozdější sbírky byly učiněny od Gregória z Kypru v XIII. st. po Kr. a od Makaria Chrysokefala z Apostolia v XV. st. na zákl. sbírek starých. – Nová vydání řeckých p-fův jsou: Gaisfordovo (Oxford, 1836); Leutschovo a Schneidewinovo (Gotinky, 1839). V Řecku vychází nyní sbírka řeckých přísloví, již pořídil Polités. VVa.