Otevřít hlavní menu

Ottův slovník naučný/Parohatí

Údaje o textu
Titulek: Parohatí
Autor: František Bayer
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 265. Dostupné online
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Jelenovití

Parohatí (čeleď Cervidae s. Cervicornia) jsou ssavci sudoprstí (řádu Artiodactyla) a přežvýkavci (podř. Ruminantia), kteří na rozdíl od ostatních ssavců mají po většině na čelních kostech trvalé násadce (»pučnice«) s rozvětvenými, kostěnými parohy. Bývá to obyčejně toliko u samců; jen sobí samice má parohy také. Parohy shazují se každého roku po říji a mívají pak u mnohých ssavců p-tých vždy o jednu výsadu více (viz Parohy). Ve chrupu mají p. i 0/3, c 0/1 nebo 1/1, m 6/6. U očí bývají slzní jamky, na vnitřní straně končetin »kartáčky« z delší srsti. P. jsou ssavci plaší, žijí ve všem světě kromě Australie po párech nebo v hejnech, obývají v lesích a na místech travnatých, živí se travou, osením a jiným býlím a okusují i mladé stromky, čímž způsobují škodu. Prospívají výborným masem, koží a parohy; jsou oblíbenou zvěří lovů. Nejužitečnějším všech ostatních jest sob, jenž se stal domácím zvířetem seveřanů. Známe nad 100 druhů p-tých ssavců recentních i fossilních. Možno je rozděliti takto: 1. Kostěné pučnice s parohy periodicky opadávajícími mají rody: jeleni a srnci (Cervus L.), jelínek (Cervulus Blainv), daněk (Dama H. Sm.), sob (Rangifer H. Sm.), los (Alces H. Sm.) a fossilní Palaeomeryx H. v. Meyer. – 2. Kostěné pahýly bez parohů, jen koží pokryté, má recent. rod žiraf (Camelopardalis Schreb.). S ním jest příbuzné fossilní Sivatherium Falc.; vyhynulý rod Helladotherium Gaudry a pod. připomíná Okapia (v. t.), ač nemá na lebce pahýlů. – 3. Bez jakýchkoli pahýlů na kostech čelních: kabaři (Moschus L.) a kančilové (Tragulus Briss., Hyaemoschus Gray), pak fossilní Gelocus Aym. a Prodremotherium Filh. Br.