Ottův slovník naučný/Parlamentář
Ottův slovník naučný | ||
Parlament | Parlamentář | Parlamentarismus |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Parlamentář |
Autor: | Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 244. Dostupné online |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Parlamentář |
Parlamentář (franc. parlementaire), osobnost vojenská – nejčastěji důstojník dle důležitosti úkolu i vyšší, ano i generál – vyslaná s jedné bojující strany ke druhé, odpůrcově, aby mezi nimi vyjednávala o různých věcech, větším dílem o výměně obapolných zajatých, opatřování raněných, o stížnostech na překračování demarkační čáry nebo na jiné nesprávnosti proti právu válečnému a mezinárodnímu, o předběžných ustanoveních příměří atd. Aby p. hned z dáli byl poznán jako takový a ne pokládán za vyzvědače, sběha nebo pod., mívá s sebou trubače nebo bubeníka mnohdy s bílým praporečkem na důkaz kalého úmyslu; oznámí se zatroubením nebo zabubnováním před předstrážemi nepřátelskými, jejichž velitel vyšle patrolu, aby jej přivedla, zaváže jemu a jeho průvodčímu oči, aby nemohli spatřiti rozlohu a postaveni stráží a vojska vůbec (od tohoto zavazování očí nyní často upouštěno v jakési rytířské důvěře ve šlechetnost protivníkovu), a vede jej až k vyššímu velitelovi, k němuž jíti má rozkázáno. Vykonav svou záležitost p. veden za stejné opatrnosti zase zpět. P. jest podle stanovení a obyčejů práva mezinárodního a válečného nedotknutelný, exterritoriální jako každý vyslanec. – Odtud i ve všedním životě parlamentovati znamená vyjednávati. FM.