Ottův slovník naučný/Parket
Ottův slovník naučný | ||
Parkesování | Parket | Parkfried |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Parket |
Autor: | Václav Kozel |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 243. Dostupné online |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Parket |
Parket (franc. parquet), místo ohrazené neb vyhrazené, na př.: p. v divadle, přední čásť hledišté v přízemí mezi orchestrem a parterem. V bursovnictví jest p. totéž co coulisse (v. t.). Ve stavitelství podlaha vykládaná z dřevěných desk čtvercových, 2,5 cm tlustých a 35-68 cm širokých. P-y složeny jsou z t. zv. kříže a výplní, navzájem drážkou spojených. Podle dřeva výplní rozeznáváme p-y měkké nebo tvrdé; kříž jest skoro vždy ze dřeva tvrdého. Při vykládaných p-ech klíží se asi 1 cm tlusté dyhy ze vzácnějších druhů dřev na měkkou desku. P-y lze klásti teprve, když novostavba dostatečně vyschla, na hrubou prkennou podlahu; v budovách veřejných, zvláště přízemních, kde jest vlhko, kladou se podlahy parketové na asfaltovou vrstvu asi 1 cm tlustou. Kzl.