Ottův slovník naučný/Parentela

Ottův slovník naučný
Parentalie	Parentela	Parenthese

Údaje o textu
Titulek:	Parentela
Autor:	Jan Jaromír Hanel
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 223. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Parentela (něm. Magschaft) označovala v právu germ. původně veškeré příbuzenstvo, pocházející od společného předka. O blízkosti pak příbuzenstva rozhodovala vzdálenost od předka toho, kteráž se vyjadřovala obrazně vzdáleností končetin těla lidského od lidských prsou (Busen). Souhrn tedy osob, od společného předka stejně daleko vzdálených, označován výrazem pokolení, jako všech, z téhož kolena (Knie, geniculum) pocházejících. Tvoří tudiž rodiče s dětmi pokolení první, dědové s potomky svými pokolení druhé atd. Má-li se pak vyjádřiti příbuzenství mezi dvěma osobami, počítá se k onomu kolenu, ve kterém se ony se společným předkem svým stýkají, na př. synovec se strýcem svým v kolenu společnéno jejich děda. Tento způsob určování příbuzenstva přijata z práva německého i církev a vlivem jejím zachovala se tedy t. zv. komputace německá v právu církevním, zejm. při určování překážek manželství, ze svazku příbuzenského pocházejících.

P-ly či pokolení tvoří též základ pro pořadí, v jakémž příbuzní nastupují v pozůstalost zemřelého; řád přirozené posloupnosti dědické jest tudíž t. zv. řádem parentelním, podle kterého zváni jsou v první řadě děti a jejich potomci, v druhé otec a matka pozůstavitelova, i jeho bratři a sestry s potomky svými atd. (srv. rak. obč. zák. § 731; obč. zák. něm. §§ 1924 sl.) Srv. obzvl. Brunner, Sippe und Wergeld (v »Ztschft d. Savignystift. Germ. Abth.« III. str. 1 sl.). –l.