Ottův slovník naučný/Parallelní
Ottův slovník naučný | ||
Parallelismus | Parallelní | Parallelogramm |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Parallelní |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 209–210. Dostupné online |
Licence: | PD anon 70 |
Parallelní (z řec.), rovnoběžný.
P. místa, obdobná, podobná místa, místa, jež obsahem nebo formou jsou podobná. Ve vydáních biblí a autorů starověkých uvádějí se zejména často p. místa, ježto jsou mnohdy pro kritiku a exégesi eminentně důležita.
P. tóniny jsou tóniny tvrdé a měkké, které mají stejné označení, jako C-dur a A-moll (bez označení), G-dur a E-moll (1 křížek), Es-dur a C-moll (tři b) atd. Měkká tónina p. jest vždy o malou terci nižší než tvrdá; přes stejné označení mají obě tóniny jinou polohu půltonů.