Ottův slovník naučný/Paradis
| Ottův slovník naučný | ||
| Paradiesová | Paradis | Paradisea |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Paradis |
| Autor: | August Sedláček |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 197–198. Dostupné online |
| Licence: |  PD old 70 |
Paradis, příjmení panské rodiny, pocházející z Korutanska, kdež mívali tři statky a úřad dědičného lovčího. Do Čech přišel první Jakub Jindřich P. z Echaide, jenž jsa nejvyšším v c. k. vojště, při vzetí Tábora a jinde vytloukl tolik peněz, že koupil r. 1623 z konfiskace statky Kamenici a Černovice. Majestátem z 22. února 1623 obdržel panský stav pro Říši, což 27. květ. 1626 pro král. České potvrzeno. R. 1627 koupil Dol. Počernice a zemřel ok. r. 1638. Nemaje potomkův odkázal jmění svým příbuzným, totiž Martinovi P-ovi a Janovi († j. 1641) a Bartoloměji bratřím de Lasaga, kteří převzali též příjmí P. Ti tři majestátem ze 4. čna 1637 povýšeni do říš. stavu panského a potvrzeno to 25. dub. 1651 i pro kr. České. R. 1641 dělili se o své jmění. Martin Jindřich dostal Černovice a Bartoloměj Kamenici. Martin měl manž. Johanku Kateřinu z Talmberka († 1672) a syna Jana Jindřicha. Býval hejtmanem kraje kouřimského a koupil r. 1663 Stiřín († 1668). Protože manželka jeho po něm a synu podědila, dostaly se Černovice do rodu Talmberského. Bartoloměj koupil r. 1649 Včelnici, na kterémž statku manželka jeho Hipolyta z Lodronu († 1681) založila (1662) kapli »Oettingen«, prý za vysvobození z nebezpečenství smrti; také držel Chvalkov, získal Neustupov a majestátem ze 4. říj. 1653 povýšen do říš. stavu hraběcího († 1654). Synové jeho byli Martin Antonín a Bernard František. Při dělení dostal onen Kamenici, tento Včelnici; oběma majestátem z 29. list. 1679 stav hraběcí pro kr. České potvrzen. Martin koupil s manž. Annou Apolonií z Oprštorfu († 1687) Nadějkov (1681), který zase r. 1686 prodal, a r. 1692 prodal Kamenici. Naposled držel Mezříč. Měl jedinou dceru Eleonoru Renatu, vdanou roku 1688 za Václava Viléma z Talmberka († 1697) a zase r. 1699 za Leopolda Voračického z Paběnic (zemřela r. 1710). Bernart koupil (1698) Koleč, býval hejtmanem bechyň. kraje a zemřel 20. ún. 1709. Synové jeho byli Antonín a Jan Václav, z nichž onen byl pánem na Častrově a Kolči, ale jmění své prohospodařil († 1721). Jan Václav, který byl v mladých letech pacholetem u španělského krále, prodal r. 1717 Včelnici a náležel k nejvěrnějším přívržencům Karla VII. Z té příčiny upadl r. 1742 v zajetí a seděl v Bílé věži a později v purkrabském úřadě a na jiných místech. Byv propuštěn odstěhoval se do Bavor, kdež se stal tajným radou († 18. čna 1759). Syn jeho František tamže konal vojenské služby a s bratrem Maximiliánem Josefem žil ještě r. 1786. Sestrou jejich byla, tuším, M. Alžběta, vdaná hr. Spreti, která zemřela teprve r. 1814, jsouc tohoto rodu poslední. Sčk.