Ottův slovník naučný/Parabase
Ottův slovník naučný | ||
Pára | Parabase | Parabatés |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Parabase |
Autor: | Vladislav Kalousek |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 194. Dostupné online |
Licence: | PD old 70 |
Parabase (παράβασις) slula ve staré komédii řecké charakteristická čásť sborového zpěvu a přednesu, v níž básník přímo k obecenstvu promlouval o běžných otázkách politických, sociálních a literárních, pronášeje své posudky a dávaje své rady. Dokud volnosti slova nekladeny meze, tu úplná p. nastoupila po 1. epeisodiu a skládala se ze 7 částí ve 2 skupinách. Nejprv choreuté obrátivše se tváří k obecenstvu za krátkého zpěvu (κομμάτιον) postoupili něco ku předu, načež koryfaios promluvil k obecenstvu řeč v anapaestech, již zakončilo t. zv. πνῖγος. Druhou skupinu tvořila lyrická strofa (ᾠδή), pak epirrhema (v tetram. troch. neb paiónech), jimž odpovídaly antistrofa (ἀντῳδή) a antepirrhéma. Mimo hlavní p-si bývá ještě p. podružná po 3. neb 4. epeisodiu. Po r. 420 Aristofanovy komédie mají jen p-si neúplnou, poslední dvě vůbec ji nemají. klk.