Ottův slovník naučný/Parůžky

Ottův slovník naučný
Parusie	Parůžky	Parva

Údaje o textu
Titulek:	Parůžky
Autor:	Josef V. Černý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 283. Dostupné online
Licence:	PD old 70

Č. 3060. Parůžky srnčí: a) špičáka, b) vidláka, c) šesteráka čili křižáka.

Parůžky (vyobr. č. 3060.), parohy srnčí zvěře, vyvinující se podobně jako jelení, liší se od nich hlavně svým tvarem; v celku jsou mnohem menší, ale bývají hojně zdobeny perlami. Jen srnec nasazuje p., u srn to bývá neobyčejnou vzácností. Když je srnečkovi 6 měsíců, počnou mu vyrůstati p., mající podobu tupých paliček. Paličkář otlouká s nich zaschlé lýčí v březnu a vytlučené p. zašpičatělé, vzhůru trčící to lodyhy bez výsad, shazuje špičák v prosinci. Brzy pak nasasuje nové, někdy opět jen lodyhy bez výsad, ale značně silnější, anebo vidličnatě (se dvěma výhony) rozvětvené tak, že výsada zahýbá se ku předu a špička směrem opačným. Ze špičáka stal se vidlák. V násl. roce srnec zdoben jest buď opět vidličnatými, ale silnějšími p., nebo přibude jeden výhon, tak že stane se šestákem čili křižákem. Na těchto p-kách vyčnívá první výsada ku předu, druhá na zad a špička vzhůru. Vidlák i křižák shazují p. své v listopadu. Obyčejně nemívají srnci na svých p-kách více výsad než šest. Jen výjimečně vyskytují se některé p. s osmi až desíti i více výhony. Stářím srnce přibývá tloušťky p-ků. Stanovení let podle výhonku není u srnce tak přesné jako u jelenův a roztřiďují se často pouze v srnce slabé a silné. U málokteré zvěře vyskytuje se tolik znetvořených p-ků jako u této. Nejsilnější p. srnčí málokdy jsou delší 40 cm a váží sotva přes 30 dkg. Čím starší srnec, tím tlustší má p. s více a krásnějšími perlami a se širší růží. črn.