Ottův slovník naučný/Paršová-Zikešová
| Ottův slovník naučný | ||
| Paršenk | Paršová-Zikešová | Paršovice |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Paršová-Zikešová |
| Autor: | Josef Boleška |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 275. Dostupné online |
| Licence: |  PD old 70 |
 Související na Wikidatech: Olga Paršová |
|
Paršová-Zikešová Olga, operní pěvkyně česká (* 1855 v Praze), vzdělala se v operní škole Pivodově, načež první pokusy divadelní učinila r. 1872 v Ulmu. Roku 1873 vystupovala v Plzni a byla pak engažována Smetanou k Prozatímnímu divadlu, kde dramatický soprán její uplatňoval se v největších úlohách. Z cizích partií byla to hlavně Doña Anna v Mozartově »Donu Juanu«, kterou tehdy již tlumočila mistrně a jež v celé další její dráze byla výkonem nejimposantnějším, prodchnutým celou klassickou velikostí a neodolatelným žárem dramatickým. Neutěšené poměry při nastoupení Maýrově vypudily P-vou do ciziny. Vystupovala nejprve v Trevíru, v Berlíně (v Krollově divadle), ve Štrasburce, v l. 1876–78 engažována byla pod Ang. Neumannem v Lipsku, do r. 1880 v Norimberce, a projevši pohostinsku celou řadu německých jevišť (v Kasselu, v Düsseldorfu, v Gentu, v Brémách, v Cáchách a v Bonnu) posléze za skvělých podmínek získána byla trvale pro městské divadlo v Kolíně n. R. (1882). Tyto bohaté zkušenosti učinily z P-vé vynikající umělkyni, spřátelenou dokonale ve svém oboru s interpretačními tradicemi velikých jevišť, což zvláště přišlo vhod Národnímu divadlu, ke kterému P. r. 1887 trvale dala se připoutati. Kovový hlas, hudební intelligence, sopečný temperament a vystižné proniknutí úlohy v ohledu představovacím, třeba neveliká postava pěvkyně stavěla se v tomto ohledu v cestu plnému účinku, byly vzácnými vlastnostmi jejích výkonů. Celou řadu jich nemohla P. udati v našem divadle, jež má hlavně Wagnerův répertoire úzce obmezen. Ale kromě vzpomenuté Doñi Anny mohla na výši své schopnosti ukázati se jako Fidelio, Viviana (v »Merlinu« Goldmarkově), Milada, Valentina, Alice, Ortruda a j. Roku 1894 P. vstoupila do pense odnášejíc si do soukromí přirozené prostředky své v naprosté téměř neporušenosti. Od těch dob jest majetnicí operní školy v Praze. ♭