Ottův slovník naučný/Paródie
Ottův slovník naučný | ||
Parodi | Paródie | Parodoi |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Paródie |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 265. Dostupné online |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Parodie |
Paródie (řec., »vedlejší zpěv«), v rhétorice řeč, jejíž smysl zvrácen v směšné, při čemž dbano pokud možná původního znění slovného. V poetice báseň komicko-satirická, jež, přidržujíc se formy i tónu vážné básně epické nebo dramatické, vkládá do nich děj žertovný nebo nízký. Travestie činí opak toho, dochovává obsah v nepřípadné formě. Účin obou těchto druhů spočívá tudíž v rozporu mezi formou a obsahem. Nejprvnější p. přičítají se Hipponaxovi (v. t.). Známější p. jsou: Batrachomyomachia, p. Iliady (v. Homér), Aristofanovy p. Euripida, z francouzských p. Scarronovy, z něm. Platenova Verhängnisvolle Gabel, parodující tragédie osudové, z českých Koubkovy p. znělek Kollárových. – Srv. Delepierre, La parodie chez les Grecs, les Romains et les modernes (Lond., 1871).