Ottův slovník naučný/Pará
| Ottův slovník naučný | ||
| Para- | Pará | Pára |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Pará |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 192–193. Dostupné online |
| Licence: |  PD anon 70 |
Pará: 1) P., Rio P., řeka, viz Tocantins.
2) P., též Belem, neb Santa Maria de Nazareth de Belem, hl. m. brazil. státu t. jm., na 1° 27' j. š., 48° 30' z. d., 138 km od moře, na pr. bř. ř. Guajará, nedaleko aestuaria Tocantinsu, má 90.019 ob. (1896). Svou polohou při ústí ř. Amazonské a svým dobrým přístavem, přístupným i lodím mořským, stala se P. hlavním přístavem celého státu a jedním z nejdůležitějších měst celé Brazilie. Vlastní město s pravidelnými ulicemi a alejemi, obklopeno nádhernou tropickou vegetací, působí příjemným dojmem. Má nejkrásnější kathedrálu v Brazilii, r. 1720 zbudovanou, 10 jiných kostelů, vládní, biskupský, justiční palác, radnici, bibliotéku a zajímavé museum, botan. zahradu, lyceum, 2 semináře, veliké divadlo, arsenály atd. Přístav je tržištěm na produkty z celého poříčí amazonského; hlavně vyváží se kaučuk (v r. 1896: 15,226 t) do Sev. Ameriky a Anglie, kakao (3197 t) do Francie, kůže (690 t), sassaparilla, brazil. ořechy, kopajský balsám, chinová kůra, slam. klobouky (t. zv. panamské) atd. Dovoz skládá se z mouky obilin, rýže, železa, látek, uhlí a j. Proto je P. stanicí všech hlavních paroplavebních linií, spojujících je s hlav. přístavy Atlantského okeánu; dále je sídlem Amazon Steam Navigation Company s 29 parníky a paroplavební společnosti na Tocantinsu. P. je sídlem stát. úřadů, biskupa, četných konsulů, mezi nimi rak. místokonsula, a zástupcův obchodních domů.
3) P., též Grão P., spolkový stát v sev. Brazilii na sev.-vých. pobř. jihoamerickém. Na sev. sousedí s ním franc., hollandská a britská Guayana, na z. brazil. stát Amazonas, na j. Matto Grosso, na v. Goyaz a Maranhão, tak že zabírá celý skoro dolní bassin a deltu Amazonky v rozloze 1,149.712 km2. Alluviální rovina amazonská zúžena jest u Obidu 280 m vysokou Serrou de Ereré. Ze středu státu zdvihá se půda znenáhla k sev. do pohran. pohoří Acarahy a Tumak-Humaku k jihu, kde Serra de Gradaus vybíhá z brazil. plateau, pokrytého málo úrodnými a nedostatkem vody trpícími campos, též chapadão zvanými. Za to ostatek je porostlý lesy, jež tvoří hlavní bohatství státu. Amazonský veletok, sledovaný pobočními průplavy a jezery, odvádí vody z celé sev.-vých. části vysočiny brazilské a jižního svahu guayanského. Z oné přitéká v záp. Tapajoz, ústící u Santaremu, dále Xingu, vlévající se do Amazonky při poč. delty, a pohraniční Araguaya, tvořící s Tocantinsem rio P. či Tocantins. Ze sev. přitékají Jamunda, Trombetas (ústí u Obidu), dále Paru a Jary. Z řek přímo do moře ústících je nejmocnější Araguary. Podnebí je vlhké a teplé, na pobřeží mírnější než ve vnitřku. Stř. teplota roční 28° až 29° (Agassiz). Rozdíly mezi teplotou denní a noční, letní a zimní jsou nepatrné; roční doby liší se množstvím srážek, jež jsou nejhojnější od listopadu do března. Při Amazonce jest endemická zimnice, na pobř. žlutá zimnice a elefantiasis. Hlavní produkty poskytují lesy, především je to kaučuk, vyvážený do Sev. Ameriky a Anglie, dále kakao, něco kávy, sassaparilla, kopajský balsám a jiné rostliny lékařské; pěstuje se kukuřice, maniok, cukr. třtina, vanilka, bavlník, rýže atd. Ale následkem lenosti obyvatelstva musí se do tohoto štědře nadaného státu přivážeti mouka a obilí vedle uhlí, železa, petroleje a j. Obyvatelstva soustředěného při Amazonce a přítocích jest 419.000 duší (1896) a skládá se z valné části z Indiánů kmene Tupi. Franc. a americké pokusy kolonisační se nezdařily pro nezdravé bělochům podnebí. Za obchodní cesty, vyjma jedinou dráhu z P. do Bragancy, slouží řeky v délce asi 45.000 km.