Papuové, od malajského slova papuvá, t. j. kudrnatí, jímž Malajci označují tmavé obyvatelstvo ostrovů ve svém sousedství, kteréžto označení rozšířilo se i na veškeré příbuzenstvo kmenů takto od Malajců nazývaných, zahrnujíc zvláště negroidní obyvatele Nové Guinee a okolních ostrovů, Keru, Aru, Mysol, Salavatty, Vaigen atd. Počítá se jich asi 700–800.000 duší a dělí se na četné kmeny, které nikdy nespojily se ve větší celky a z nichž nejznámější jsou: Mafor na ostrovech zát. Geelvinčské, Arfak na jejím západním pobřeží, Hattam v pohoří na z. od těchto, Amberbaki a Karon na sev. břehu Nové Guinee a j. P. jsou postavy prostřední, většinou pravidelně vyvinutí a svalnatí, ač ve příčině té typus jejich ustupuje evropskému. Pleť jest černohnědá, vlasy tmavé, na konci často narudlé, hrubé, v průřezu elliptické, obyčejně velmi dlouhé a upravují se pečlivě v účes obklopující kulovitě celou hlavu mohutnými kudrnami. Co do tvaru lebky jsou P. dolichokefalní, obličej jest mírně prognathní, se širokým, často silně zahnutým nosem, tlustými rty a silnými, kudrnatými vousy, nohy jsou dlouhé a tenké, avšak svalnaté a pružné. Veliká jest jejich zručnost a vynalézavost v mechanických pracích, za to abstraktního úsudku jsou téměř neschopni. Povahou jsou P. velice vznětliví, málo zdrželiví, vychloubaví a velice mstiví. Jazyky papujské náležejí dle všeho vesměs ke skupině jazyků praefixních, jsou velice rozmanité, dělíce se na přečetné dialekty, a souvisí s jazyky polynéskými a australskými. Všeobecně rozšířeným zaměstnáním jest orba, pěstují se banány, yam, taro, cukrová třtina, chlebovník, palma kokosová, sagová, areková atd., z domácích zvířat chovají se jen psi, vepři a kury. Důležitým pramenem výživy jest pro mnohé papujské kmeny i lov zvěře a ryb, tento však jen v řekách a při pobřeží, kdežto na širé moře se P. neodvažují. Potrava jest hlavně rostlinná, masitou stravu dodávají psi, vepři, kury, ryby, želvy a j. Rozšířeno jest kouření tabáku a žvýkání betelu, líhové nápoje jsou dosud téměř úplně neznámy. Z řemesel nejdokonaleji rozvinuto jest hrnčířství, které jest i podkladem velmi čilého obchodu, dále zhotovují se i výrobky provaznické, pletené práce a čluny, všeobecně rozšířeno jest řezbářství, úplně neznámé jest však zpracování železa. Obchod jest dosud výlučně směnný, následkem úplného nedostatku peněz jsou oblíbeným platidlem zvláště vepři. Obydlím jsou podlouhlé chatrče s vysokou, až k zemi se sklánějící střechou, avšak vyskytují se i chyše kuželovité a hojné jsou i kolové stavby. Osady jsou většinou malé a často stěhují se s místa na místo, avšak jen na malé vzdálenosti. Oděv jest co nejjednodušší, ženy nosí krátké sukně z trávy a vláken, muži pak mají jen pás pestrobarevných kůr stromových kolem beder a místy chodí docela nazí. Za to veliké oblibě se těší různé ozdoby z mušlí, peří, travin, kostí atd. a zvláštní péče věnuje se úpravě vlasů. Tétování se téměř nevyskytuje, obličej však maluje se červenou hlinkou a tělo (trup i ramena) zdobí se jízvami. Nejužívanější zbraní Papuů jest luk a šípy, oštěp jest spíše jen mužnou ozdobou, méně rozšířeny jsou meče a kopí, praky jsou vůbec neznámy, štítův užívá se jen při hájení vesnic. Z nářadí charakteristické jsou hliněné nádoby, sekyry jsou kamenné, dále užívá se různých nástrojů z mušlí a kostí, pole vzdělávají se zašpičatělými holemi. Domácí nářadí skládá se z rohoží, podhlavních stoliček, košů, dřevěných mis, lahví, hrnců, lžic atd. Náboženské idee Papuů jsou na velmi nízkém stupni, charakteristickou jejich známkou jest ctění duší, chrámy, kněží a oběti se sice vyskytují, avšak v té příčině city Papuů nejsou příliš vyvinuty. Rovněž četní čarodějové netěší se valné úctě a následkem všeobecné náboženské vlažnosti také působení křesťanských missionářů setkává se s nepatrnými výsledky. Přemnohé národní a válečné tance a slavnosti nemají dle všeho nijakého významu symbolického. Středem společenského života jest rodina, žena se kupuje, mnohoženství jest dosti obvyklé, avšak mravnost jest na stupni dosti vysokém. Jednotlivé kmeny dělí se na vrstvy privilegované a lid, avšak přesně provedeného nějakého třídění obyvatelstva není. Otroctví jest všeobecně rozšířeno. – Srov. Finsch, Bekleidung, Schmuck und Tättowierung der Papuas (Vídeň, 1886); Bastian, Der Papua des dunkeln Inselreichs im Licht der psychologischen Forschung (Berl., 1885). Tšr.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Papuánci