Ottův slovník naučný/Pappos
Ottův slovník naučný | ||
Papperitz | Pappos | Papposilén |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Pappos |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 189. Dostupné online |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Pappos z Alexandrie |
Pappos z Alexandrie, mathematik a filosof řecký z Alexandrie, žijící koncem III. a zač. IV. stol. po Kr. Sepsal kommentář k Ptolemaeově Syntaxi, jen částečně dochovaný, a dílo Μαθηματικαὶ Συναγωγαί v osmi knihách, z nichž první a čásť druhé se však ztratily. F. Commandino je přeložil do latiny a vydal jakožto Mathematicae synagogae (v Pesaru 1588, pak v Bologni 1660), nově pak řecký originál Hultsch (Berl., 1875–78, 3 sv.). Obsahuje mnohé úvahy původní, zvláště cenné výňatky ze starších, již ztracených spisů mathematických a poznámky o dřívějších spisovatelích mathematických, zvlášť pro dějiny mathematiky důležité. Spis tento působil velmi vydatně k renaissanci geometrie v XVII. století. Suidas připomíná ještě tyto spisy P-povy: Χωρογραφία ἀκομενική, popis zemí tehda známých, z něhož zachoval se jen armensky psaný výtah, Ὀνειροκριτικά, o výkladech snů, pak Popis řek libyjských a Kommentář k astronomii Ptolemaeově. Montucla se domnívá, že P. již vynašel poučku zvanou obyčejně poučka Guldinská. Od P-pa pochází však poučka po něm zvaná, zevšeobecnění to věty Pythagorovy na kosoúhlé trojúhel., kde místo čtverců nastupují kosodélníky. Srv. Berkhan, Das Problem des P. (Halle, 1857).