Ottův slovník naučný/Papální systém
| Ottův slovník naučný | ||
| Papální | Papální systém | Papantla |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Papální systém |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 163.[red 1] Dostupné online |
| Licence: |  PD anon 70 |
Papální systém č. kuriální systém nebo papalismus slove v kat. církvi theorie o absolutní pravomoci papežově k řízení církve proti t. zv. episkopalismu (v. t.), učení o církevní pravomoci všech biskupů, jež nabylo platnosti zvláště v XV. stol. Teprve koncil Tridentský (1545–63) přiklonil se k p-mu s-u a jen ve Francii ještě proti němu se brojilo. Ale od těch čas víc a více nabýval půdy ve Francii, zejména po revoluci a za Napoleona I., až posléze bullou ze dne 18. čce 1870 také pravoplatně byl stanoven a dogmatem o neomylnosti papežské vyvrcholen. Hlavními obhájci tohoto p-ho s-u byli Bellarmin, Ballerini de Maistre, Filipps a vůbec všichni spisovatelé jesuitští. Soustava tato má původ svůj již v církvi starověké, vyvinula se však následkem podvrženého Isidora teprve ve středověku. – Srv. Friedrich, Tagebuch des vaticanischen Concils (Nordlinky, 1871).
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Strana 163 je označena jako 161.