Ottův slovník naučný/Paoli
| Ottův slovník naučný | ||
| Paola | Paoli | Paolo |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Paoli |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 161. Dostupné online |
| Licence: |  PD anon 70 |
Paoli [pà-]: 1) P. Pasquale, vlastenec korsický (* 1726 v Morosaglii na Korsice – † 1807 u Londýna). Otec jeho, Giacinto P. († 1756 v Neapoli), byl generálem a bojoval za samostatnost ostrova proti Janovským a Francouzům (1702). Syn navštěvoval vojenskou školu v Neapoli, kam se otec jeho odebral, a vrátil se na Korsiku r. 1753. Ostrov hájil tehdy nezávislosti proti Janovským a P. zvolen radou vlastenců za vrchního velitele ostrova. Boj proti Janovským vedl s úspěchem a rušil jejich styky obchodní; doma jednotil nesváry, dával zákony (proti krevní mstě) a zvedal rolnictví i školství. Když Korsika odstoupena Francouzům (1768), hájil ji rok proti novým pánům. Po porážce u Ponte Nuovo, již mu způsobil hr. de Vaux, P. donucen uchýliti se do Anglie. Roku 1789 povolalo Národní shromáždění po návrhu Mirabeauově uprchlé vlastence zpět: Paoli pospíšil do Paříže, kdež Ludvík XVI. udělil mu hodnost vojenskou a velení v Bastii, spoluobčané svěřili mu pak velení gardě národní a správu. Prohlášen byv však záhy potom konventem za velezrádce, P. pozvedl odboj proti republice a vypudil Francouze pomocí anglickou s ostrova (1794). Nedosáhnuv od Angličanů hodnosti místokrálovské a nad to byv u nich pomluven, odešel do Londýna obhájit se: marně. Školství korsickému odkázal mnoho peněz. Životopis jeho napsal Arrighi (Pař., 1843, 2 sv.), Klose (Brunšv., 1853) a Bartoli (Ajaccio, 1867; nové vyd. Bastia, 1891); listy jeho vydal Tommaseo (Flor., 1846).
2) P. Cesare (* 1840 ve Florencii). Oddal se službě archivní, byl archivářem v Sieně a Florencii, kdež od r. 1887 přednáší na universitě o latinské palaeografii a diplomatice. Napsal Programma scolastico di paleografia latina e di diplomatica (1888–94, 2 sv., něm. překl. Lohmeyerův 1889–95). Od r. 1888 rediguje »Archivio storico italiano«.
3) P. Betty viz Glück 3).