Ottův slovník naučný/Pantun
| Ottův slovník naučný | ||
| Pantůček | Pantun | Panum |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Pantun |
| Autor: | neznámý |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 159. Dostupné online |
| Licence: |  PD anon 70 |
Pantun (franc. pantoun n. pantoum), malajská forma básnická, jíž užil V. Hugo a po něm Banville i Leconte de Lisle. U nás máme příklady u Vrchlického. Každá sloha p-u má čtyři verše, z nichž dva a dva mají jinou myšlenku; 2. a 4. verš prvé slohy (o rýmech abab) přechází jako 1. a 3. verš do slohy druhé atd. Poslední verš jest slovné opakování 1. verše 1. slohy. Srv. Malajové, 691 a.