Ottův slovník naučný/Pantheon

Ottův slovník naučný
Panthelismus	Pantheon	Panther

Údaje o textu
Titulek:	Pantheon
Autor:	Ladislav Brtnický
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 156. Dostupné online
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pantheon (Paříž)
Související články ve Wikipedii: Pantheon

Pantheon, budova v Římě, pověstná architektonickou krásou a zajímavá svými dějinami. Nyní jest kostelem P. Marie (Sta Maria ad martyres, Sta Maria rotonda). Půdorys její jest kruh mající v průměru 43 m. Ve zdech přes 6 m tlustých jest 8 hlubokých výklenků, z nichž jeden slouží za vchod, druhý, protilehlý, obsahuje hlavní oltář, ostatní oltáře poboční. Přístup do těchto výklenků jest rozdělen 2 sloupy, střídavě z fialového a žlutého mramoru. Stěny obloženy mramorem. Budovu pokrývá kupole vypnutá do výše 43 m, ozdobená prohloubenými kassettami. Však vrchol kupole jest otevřen a otvorem tím, o 9 m v průměru, vniká světlo' oken není. K budově přiléhá na sev. straně předsíň sloupová, tvořená 16 sloupy, z nichž 8 je v průčelní řadě. P. vystavěl Marcus Agrippa, jsa po třetí konsulem, r. 27 před Kr. jako svatyni různým bohům. Byly v něm sochy Venuše a Marta. Za Tita zničena budova bleskem a znovu pak zbudována od Hadriana. Tato přestavba, nikoliv původní budova, zachována na naše časy, ač v průčelí ponechán nápis »M. Agrippa L. F. cos. tertium fecit«. Jiný nápis ve štítě svědčí o opravách z r. 202 za císařů Septimia Severa a Caracally. Chrám zavřen r. 391 a r. 609 papežem Bonifácem IV. proměněn v kostel; uloženy v něm kosti mučeníků z okolí Říma z katakomb převezené. Ve stol. XVI. a v násl. pohřbeno v kostele tom několik slavných umělců, jmenovitě Raffael Santi. Papež Urban VIII. oloupil budovu o bronzový strop předsíně a dal Berninim přistavěti 2 vížky, které jako nevkusný přímětek přezvány posměšně »Berniniho oslí uši«. Byly odstraněny r. 1883. R. 1878 pohřben v P-u král Viktor Emanuel II. a r. 1900 Humbert I. -tn-

P. v Paříži, vynikající budova postavená r. 1764 dle plánu Soufflotova jako chrám sv. Genovefy, později proměněná v budovu sloužící oslavě velikých mužů. Zevnějšek vyniká vysokou kupolí. Na štítu nápis aux grands hommes la patrie reconnaissante (velikým mužům vděčná vlasť). Vnitřek vyzdobili nejznamenitější malíři (Puvis de Chavanne a j.). V podzemní kryptě pohřbeni: Voltaire, J. J. Rousseau, V. Hugo, Sadi Carnot a j. -tn-

P. českého musea viz Museum, str. 895.