Ottův slovník naučný/Panorama
Ottův slovník naučný | ||
Panoptikum | Panorama | Panormitanus |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Panorama |
Autor: | Václav Kozel |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 153. Dostupné online |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Panoráma |
Panorama (řec.): 1. Zvlášť upravené vyobrazení krajiny, města nebo výjevu, jež na diváka má učiniti dojem úplné skutečnosti. Vynález p-my připisuje se irskému malíři Parkerovi, dle jiných prof. Breisigovi v Gdansku. Základní tvar jest obraz postavený v kruhu, jehož střed jest hlediskem diváka. Mezi divákem a obrazem jsou skutečné předměty a přechod od nich k obrazu nesmí býti pozorovatelný. U nás nejznámější jsou p-my Prahy od bratří Liebscherův a bitva u Lipan od Marolda. Dle různých způsobů zobrazení a upravení označuje se p. i jinými jmény, jako cyklorama, diorama, georama, kosmorama, neorama, pleorama a j. – 2. Obrazy, kolorované kresby, nyní nejčastěji barevné fotografie za stereoskopickými skly, jež krajiny, města nebo výjevy zvětšují na skutečnou velikost. – 3. Půvabný a pestrý rozhled po krajině. Kzl.