Ottův slovník naučný/Panophthalmitis

Ottův slovník naučný
Panopaea	Panophthalmitis	Panoplie

Údaje o textu
Titulek:	Panophthalmitis
Autor:	Jan Deyl
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 153. Dostupné online
Licence:	PD old 70

Panophthalmitis (řec.) jest povšechný hnisavý zánět blan očních, za spolupůsobení mikroorganismů, které obyčejně hnisání vzbuzují, zvláště staphylokokků a streptokokků; tyto vnikají v oko buď ze zevnějška (ectogenně) znečištěnými ranami stěn očních aneb ze vředů rohovkových. anebo bývají z hnisavých ložisek v tělo (hnisavé choroby po porodech, gynaekologické zvlášť po potratech, chirurgické po hnisání, furunculosa a j. často při endocarditis septica) zanášeny cestou cevní (endogenně) do cev sitnicových neb cevnatkových; jest pak počátek p-idy dle toho buď v sítnici (Schoebl retinitis purulenta) nebo v cevnatce (chorioiditis pur.). Zánět jest bouřlivý, vzbuzuje neobyčejné bolesti, zduření víček a spojivky, která jako rudý nádor rohovku objímá a z otvoru víček vystupuje (chemosis), zánětlivým zduřením okolí očnicového tkaniva stává se oko nepohyblivým a vytisňuje se z očnice (exophthalmus). Hnis vyplňuje sklivec, zachvacuje duhovku a stěny oční a proráží tyto po několika týdnech – nebyl-li vykonán řez operativní – obyčejně několik millimetrů od okraje rohovky. Výsledek jest svraštění oka (atrophia a phthisis bulbi) – pahýl. Někdy lze oko vyjmouti a útrapy v několika dnech ukončiti. D.