Ottův slovník naučný/Pandur
Ottův slovník naučný | ||
Pándu | Pandur | Pandžáb |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Pandur |
Autor: | Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 144. Dostupné online |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Pandur |
Pandur, v jihoslovan. zemích a v Uhrách sluha úřední neb i u velmože soukromý ozbrojený, v Uhrách po husarsku ošňořený. Ve službách obecních větším dílem má úkol strážníka bezpečnostního. Vůbec ve mnohém je podobný českému drábu. Ve válkách Marie Terezie proti Prusku ve středu stol. XVIII. p-uři byli vojíni pěší, lehcí, nepravidelní, patrně sebraní ze strážníků chorvatsko-slavonských, hlavně hraničářských, a pod svým vůdcem, pověstným baronem Trenkem, výtečně se osvědčili ve drobné válce. Při pozdějším přetvoření Voj. Hranice název p. nahrazen názvem šerežán. FM.