Ottův slovník naučný/Panagjurište
Ottův slovník naučný | ||
Panagia | Panagjurište | Panache |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Panagjurište |
Autor: | Konstantin Jireček |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 134–135. Dostupné online |
Licence: | PD old 70 |
Panagjurište, město v Bulharsku, středisko jedné okolije kraje tatar-pazardžického, s 8757 ob. Leží mezi lesy na jižním svahu Sredné Gory, která z jižní strany přiléhá k Staré Planině (Balkánu). Vzniklo prý v století XV. na místě, kde se scházel »panagjur« (jarmark). Byla to osada ryze bulharská, požívající privilegia t. zv. »vojníkův«, kteří původně byli povinni k službě v táboře, později pak ve stájích sultánských, což trvalo asi do r. 1860. V P. služba ta vázána byla na 33 dědičných pozemkův čili »baštin«, které dědil vždy nejstarší syn. Turecky slulo P. Otluk-köi (ves na pastvině). V novější době bylo jedním ze středisk hnutí novobulharského. R. 1876 proslulo při t. zv. »povstání srednogorském« (viz Bulharsko, str. 909 až 910) a při potlačení jeho dosti utrpělo. Obyvatelé se zabývají chovem dobytka, obchodem, jmenovitě s rohatým skotem, a soukenictvím. Srv. Jireček, Cesty po Bulharsku, str. 250 sl. KJk.