Pampy (Pampas), z kečujského slova pampa nebo bamba, t. j. rovina nebo pole, jest název rozlehlých rovin bezlesých anebo i lesnatých planin, střídajících se s povrchem hornatým nebo pahorkatým v různých končinách Jižní Ameriky. Tak na př. nazývá se úrodné a hustě zalesněné území mezi ř. Ucayali a Huallaga Pampa del Sacra. mento. Kromě toho přikládá se toto jméno také velikým, pomalu vysýchajícím úvalům jezerním na planině Peruanské, na př.: Pampa Aullagas, Pampa de Empeza a j. Avšak v užším slova smyslu rozumíme jménem p. krajinu v Argentině, ohraničenou na v. řekou Paraná a pobřežním krajem provincie Buenos Ayres, na s. ř. Saladillo a Salado, na z. pohořím Velasca, Huerta a j. předhořími Andův a na j. ř. Negro, zaujímající plochu 678.000 km2. Pampy zdvihají se volně od řeky Parany a mořského pobřeží k z. a sz., uprostřed nich vyčnívají Sierry de Cordóba, Ancaste, Ambato a j. do výše asi 400 m n. m., kdežto na jv. hranici pnou se Sierras Pampinas do výše 1060 m (Sierra de la Ventana). V celém rozsahu pokrývá p. vrstva žluté nebo červenavé naplavené země, složená z hlíny a jemného písku, silná 30–40 m a zvaná útvar pampský, v níž uloženy jsou četné zbytky ssavců vyhynulých i žijících. P. pokryty jsou přehojnými lagunami a slatinami, z řek kromě pohraničných jsou větší: Carcasañal, přít. Parany, a Rio Salado i Colorado, přít. Atlantského okeánu. Podnebí pamp jest suché, roční výška srážek činí jen 52 cm, doba úplného sucha počíná se v říjnu a trvá 3–4 měsíce. Často věje prudký a bouřlivý suchý vítr jihozápadní, zvaný pampero, který povstává náhle po teplém větru severním jako hrozná větrná smršť, provázená stoupáním tlaku vzduchu a klesáním teploty. P. porostlé jsou travinami, jen na březích řek a lagun vyskytují se nepatrné stromy a keře, avšak v poslední době osazují se s úplným úspěchem ovocným stromovím. Na místech písčitějších rostou mohutné kakty. Na pampách pasou se ohromná stáda skotu, koní a ovcí, většinou polodivokých, z divokých zvířat charakteristická jest pampská kočka, viscacha, jelen, pásovci, americký pštros nandu a j. Obyvatelstvo žije v několika málo osadách a větším počtu dvorců (estancias), jsou to většinou smíšenci Španělův a Indiánův zvaní gauchos (v. t.), kdežto nepatrnou orbu provozují evropští osadníci, kteří v posledních 20 letech do těchto krajin se stěhují. P. byly prozkoumány d'Orbignym, Darwinem, Rothem, Burmeisterem, Joninem a j. Srv. Le Long, Les Pampes de la république Argentine (Paříž, 1878); Jonin, Po Južnoj Amerikě, I. t.: Pampasy (1894). Tšr.
PD old 70