Ottův slovník naučný/Palomino y Velasco
| Ottův slovník naučný | ||
| Palomino | Palomino y Velasco | Palomnik |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Palomino y Velasco |
| Autor: | neznámý |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 124. Dostupné online |
| Licence: |  PD anon 70 |
Palomino y Velasco [-asko] don Acisilo Antonio (* 1653 v Bujalanci u Cordovy – † 1726 v Madridě). Počal studovati v Cordobě práva a theologii, ale záhy zanechal vědy a obrátil se na dráhu uměleckou. Učil se nejprve u Valdesa Leala, pak u Alfara, žáka Velasquezova. Potom r. 1678 P. odebral se do Madridu, kde seznámil se s Carreñou de Miranda a Claudiem Coëllem, který mu svěřil provedení svých fresk v paláci Prado. P. vykonal práci s takovým úspěchem, že byl jmenován král. malířem r. 1688. Při dekoraci Escurialu P. pomáhal vydatně ital. malíři Lukovi Giordanovi a od r. 1697 maloval samostatně ve Valencii fresky v kostele San Juan del Mercado, jež jsou jeho hlavním dílem, a pro kathedrálu tamže veliký obraz Lítost sv. Petra. R. 1705 v klášteře San Esteban v Salamance maloval řadu allegorií Církev bojovná a Církev vítězná; fresky v klášteře Paularském dokončil jeho syn. Od r. 1711 připravoval se k vydání velikého svého díla El Museo pictorio y escaia optica, jehož první díl vyšel r. 1715, druhý r. 1724, třetí pod tit. El Parnaso éspañol. Díly prvé obsahují dějiny, techniku a výučbu umění malířskému, třetí životopisy umělců španělských od Antonia del Rincon až po vrstevníky Palominovy. Byť i dílo toto často postrádalo kritiky, nelze mu upříti veliké ceny, zvlášť historické, ježto obsahuje data, jež jinak byla by se ztratila; jest mimo to základem všech pozdějších děl toho druhu.