Pallas Peter Simon, učenec něm., hlavně přírodovědec (* 1741 v Berlíně – † 1811 t.), byl syn lékaře a věnoval se studiu lékařství v Berlíně a Gotinkách, pak věd přírodních v Lejdě a v Anglii. R. 1760 stal se doktorem lékařství na základě práce, v níž podány jsou popisy nových hlístů, r. 1766 vydal, na základě materiálu z museí hollandských a anglických, dílo o láčkovcích (Elenchus zoophytorum, v Haagu; něm. Norimb., 1784) a téhož roku jinou pozoruhodnou práci zoologickou (Miscellanea zoologica; Lejda, 1778), vynikající zvl. v částech jednajících o ssavcích a červech. Roku 1768 povolán carevnou Kateřinou II. do Petrohradu a jmenován členem akademie. Téhož roku postaven v čelo výpravy, jež měla v Sibiři pozorovati průchod Venuše před sluncem, byl pak na cestách po 6 let i prozkoumal důkladně východní i jižní části říše Ruské až po jezero Bajkalské a moře Kaspické. Na cestách těchto nashromáždil bohaté sbírky pro museum akademie petrohradské, jakož i obsáhlý materiál přírodopisný, zeměpisný i národopisný, pojednal pak o cestách těch v díle: Reisen durch verschiedene Provinzen d. russ. Reiches (Petr.,1771–76, 3 sv.). R. 1777 jmenován členem kommisse pro mapování říše Ruské, konal pak nové cesty po krajinách ruských, hlavně za účelem poznání květeny, vydal dílo o hmyzech (Icones insectorum, praesertim Rossiae Siberiaeque peculiarium, Erlanky, 1781–83, 2 sv.) a vynikající práci o květeně ruské (Flora rossica, Petr., 1784–85, 2 sv., se 125 tab.), na podnět pak Kateřiny II. spis z oboru srovnávacího jazykozpytu (Linguarum totius orbis vocabularia comparativa, Petr., 1787–89; 2. vyd. t., 1790–91, 4 sv.). R. 1787 ustanoven za historiografa admirality, v l. 1793–94 byl na studijních cestách na Krymu a vydal o tom: Tableau physique et topographique de la Tauride (Petr., 1795), od carevny obdržel pak statky na Krymu i usadil se v Simferopoli hodlaje napraviti zdraví své cestami i prací valně porušené. V čase tom konal nové studijní cesty po krajinách jihoruských a vydal opětně rozmnožené dílo o Krymu (Bemerkungen auf einer Reise in die südlichen Statthalterschaften des russischen Reiches in den Jahren 1793–94, Lip., 1799–1801, s atl., franc. Pař., 1805). Příkoří všeliká i neštěstí rodinné ztrpčily mu pobyt na Krymu tak, že opustil Rusko a vrátil se do rodného města svého, kde však za nedlouho zemřel. Vědecká práce P-ova byla mnohostraná, obsáhlá i obsažná, práce jeho zoologické, botanické i národopisné pojistily mu veliké jméno v dějinách přírodních věd. Vedle již uvedených uvádíme ještě tato díla jeho: Spicilegia zoologica (Berlín, 1767–80, 14 sešitů; něm. t., 1771–80, 11 sešitů); Sammlung historischer Nachrichten über die mongolischen Völkerschaften (Petrohrad, 1776–1802, 2 sv.); Observations sur la formation des montagnes (t., 1777, viz Geologie str. 25 b); Novae species quadrupedum e glirium ordine (Erlanky, 1778); Neue nordische Beiträge zur physikalischen und geographischen Erd- und Völkerbeschreibung, Naturgeschichte und Ökonomie (t., 1781–96, 7 dílů); Species Astragalorum (Lip., 1800–1802, s 91 tab.); Illustrationes plantarum imperfecte vel nondum cognitarum (t, 1803, s 59 tab.); Zoographia Rossiae asiaticae (Petr., 1811–34, 3 sv., s 36 tab.).
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Peter Simon Pallas