Ottův slovník naučný/Palla (osoba)
Ottův slovník naučný | ||
Palla | Palla (osoba) | Palladini |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Palla |
Autor: | Josef Boleška |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 110–111. Dostupné online |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Hynek Palla |
Palla Hynek, hudebník čes. (* 1837 na Smíchově – † 1896 v Plzni), za studií na české reálce v Praze v l. 1851–56 obíral se horlivě hudbou, v níž mu byli učiteli Vít Schweizer a Ant. Nedvěd. Pěkného hlasu svého využitkoval k výpomoci na různých kůrech pražských, čímž dostal se do styku s Horákem, Krejčím a Zvonařem, jimž zavázán byl za své zdokonalení v oboru skladebním. Prvním pokusem, jímž na se upozornil r. 1859, byl zdařilý sbor Nás zpěv. R. 1864 povolán byl do Plzně organisovat jednotu sokolskou, ale náklonnost jeho ke zpěvu postavila jej jako ředitele »Hlaholu« v čelo tamního ruchu hudebního. Neblahý rok 1874, tak nepříznivý všem podnikům uměleckým, vytlačil P-lu z veřejné působnosti až na referentskou činnost v »Pilsener Reform« a uložil mu mnoho trpkého strádání. Teprve r. 1882, kdy utvořil se filharmonický spolek v Plzni, P. vyšvihl se zase k vůdčí úloze v hudebním životě tohoto města jako energický organisátor, pilný referent a skladatel. Činnost jeho tvůrčí z větší části věnována byla skladbě vokální. Z ní stojí v popředí sbory pro smíšené hlasy, a to s orchestrem: Noc nad Vltavou, Oslava geniů (1873 slož. ke slavnosti Aug. Smetany), ballada Sláva jara, dále bez průvodu: Mše (se čtverozpěvem) a Zalm, pak mužské sbory: Má láska (poctěn jub. cenou »Hlaholu«), Ze Šumavy a Oklamaný Turek. Pro orchestr napsal P. Svatební průvod (1869), symf. báseň Svatvečer (1879) a Smuteční hudbu (1889). Jako spisovatel odborný byl P. horlivým přispěvatelem do »Daliboru«, v němž uveřejnil delší studii o Fibichově melodramatické trilogii »Hippodamii«, která vyšla o sobě r. 1892 jako 13. č. »Rozprav hudebních«. Krátce před smrtí svou vydal 1. sešit Českých tanců a písní národních. – Srv. »Kalendář českých hudebníkův« z r. 1895. ♭