Ottův slovník naučný/Palanpúr
| Ottův slovník naučný | ||
| Palankin | Palanpúr | Palaos |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Palanpúr |
| Autor: | neznámý |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 87. Dostupné online |
| Licence: |  PD anon 70 |
Palanpúr: 1) P., býv. domorodé knížetství v sev.-vých. části indobritské prov. Gudžerátu, rozlohy 20.136 km2 se 645.526 ob., z nichž 577.870 hindův, 57.486 muhamm., 29.149 džáinů, 608 křesť. a 205 parsů (1891). Povrch P-u je na s. písčitá pláň posetá dunami, kdežto na sev.-vých. zasahuje Arávallská lesnatá pahorkatina, kde v údolích daří se bavlník, rýže, proso, žito a třtina cukrová, na lehčí půdě písčité pak luštěniny i palma.
2) P., hl. město před., čítající 21.092 ob. (1891), leží u posledních výběžků hor Arávalli, obklíčeno mohutnou zdí. Ve městě zřízena nemocnice, stanice karavanní, úřad poštovní a telegr., stanice dráhy Bombay-Baroda-Dehli s odbočkou do Disy. Bursa.