Ottův slovník naučný/Palárik

Ottův slovník naučný
Palár	Palárik	Palaš

Údaje o textu
Titulek:	Palárik
Autor:	Jaroslav Vlček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 87. Dostupné online
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Ján Palárik

Palárik Jan, kat. kněz a dramatický spisovatel slovenský (* 1822 v Rakové – † 1870 v Majtěchově). V semináři trnavském četbou básní Jana Hollého procitl národně a tam již také položil základy straně, která v letech padesátých a šedesátých na Slovensku šířila v církvi i v politice zásady národní, liberální a demokratické. Pro zásady ty, které P. šířil v círk. časopisech »Cyrill a Method« (v B. Šťávnici, 1850–51) a »Katolické Noviny« (v Pešti, 1852–56), byl duchovním soudem disciplinárně trestán a ve Šťávnici i v Pešti na obtížných stanicích kaplanských zdržován až do r. 1862, kdy teprve se mu dostalo fary v Majtěchově. V politice P. nešel s domácími rusofily. a centralisty, nýbrž přál slovanskému federalismu (O vzájemnosti slovanskej, Lipa, III, 1864) a smíru s Maďary (články v pešťských »Slovenských novinách« v letech šedesátých). V literatuře horlivě bojoval pro spisovný jazyk lidový (Ohlas Pravdy, v Pešti, 1852) a pro lidovou produkci dramatickou (Dôležitosť dramatickej národnej literatúry, Dobšinského »Sokol«, 1860), o niž po vzorech Štěpánkových, Klicperových a Tylových sám se pokoušel. Básníkem nebyl; jeho tři tendenční veselohry: Incognito (1858), Drotár (1860) a Smierenie alebo Dobrodružstvo pri obžinkoch (1862), po jistou dobu v obecenstvu oblíbené, mdle rozvádějí motivy cizí, a jeho tragédie Dimitrij samozvanec (1864) abstraktním způsobem hlásá P-ovy názory o otázce slovanské. – Sebrané dram. spisy P-ovy vyšly v Pešti 1870. Včk.