Ottův slovník naučný/Pajou

Ottův slovník naučný
Pajot	Pajou	Pajrek

Údaje o textu
Titulek:	Pajou
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 36. Dostupné online
Licence:	PD anon 70

Pajou [pažú] Augustin, sochař franc. (* 1730 v Paříži – † 1809 t.). Byl žákem Lemoyneovým a již r. 1748 dostalo se mu veliké ceny od Akademie. Potom odebral se do Říma, kde věnoval se mimo umění také vzdělání svému tak, že naučil se i řecky a latinsky, ač odjížděje do Italie sotva uměl čísti a psáti. Svojí skupinou Pluto a Cerberus obrátil na sebe obecnou pozornost a způsobil rozruch smělým způsobem, kterým stavěl se proti vládnoucí manýře v umění. P. stal se rázem oblíbeným sochařem a vrátiv se do Paříže byl zahrnován zakázkami, zejména portraitních poprsí, z nichž poprsí paní du Barry pokládáno jest za jeho nejlepší dílo vedle sochy Psyché. Pro Ludvíka XVI. zhotovil sochy Descartesa, Turennea, Pascala, Bossueta, Buffona a pro fontánu des Innocents Jeana Goujona v Paříži dodal tři Naiady. Posledním jeho dílem byl Démosthenés pro palác senátu. P. na vývoj franc. umění značně působil. S počátku věnoval se úsilnému studiu přírody, dle které tvořil, později přidal se k antikujícímu směru své doby.