Údaje o textu
Titulek: Paian
Autor: Vladislav Kalousek
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 30. Dostupné online
Licence: PD old 70

Paian a Paión bylo příjmí starořeckého boha Apollóna jako ochránce proti nemocem a válce, jenž vzýván též v jiných nebezpečích, ježto v nich všude Apollón jako světelný vítěz nade tmou úspěšně pomáhá. Kult dosvědčen pro Athény, Orópos, Selinus, byl však asi všeobecně řeckým, jak zejména zřejmo z názvu kultové písně Apollónské, jež dle refrainu (ἐπίφθεγμα) (???) Παιάν zvána též P. a jež u Homéra oslavuje jednak Apollóna ochránce (Hom. Ilias, I., 473), jednak jest písní vítěznou (Hom. Ilias, XXII., 391). Původ svůj vzala dle hymnu na Apollóna Pythijského 338 n. na Krétě, v literaturu pak uvedena básníkem Thalétem; provázena byla kitharou nebo píšťalou a tancem a měla mimo jiné též oblíbený pětidobý takt, zvaný paión neb krétikos. Srv. též A. Fairbantes, Astudy of the Greek Paean. (New York, 1900). Příjmí P. staří odvozovali od παύω neb παίω; z novějších výkladů nejvíce povšimnutí zasluhuje výklad Pictetův v Kuhns Zeitschrift, 5, 40 od kmene pu- (tedy původně pavjavān). Příjmí P. dostalo se pak i jiným bohům, zejména Asklépiovi (ve funkci léčivé) a Dionysovi (ve funkci vítězné); konečně veformě Paiéón sesamostatnělo v osobě homérského lékaře bohů, jenž léčil rány přikládaje na ně hojivé byliny (ὀδυνήφατα φάρμακα) a od něhož odvozován původ znamenitých lékařův. klk.