Ottův slovník naučný/Pagoda
| Ottův slovník naučný | ||
| Pago | Pagoda | Paguridae |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Pagoda |
| Autor: | Ludvík Tošner |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 25. Dostupné online |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Pagoda |
|
Pagoda: 1) P. ve stavitelství viz Architektura, str. 671 a k tomu vyobr. tab. I. 2) P., váhová jednotka pro zlato, stříbro a klenoty, užívaná v britské Vých. Indii a zvláště v Madrasu, upravená za panství hollandského na 71 holl. asů = 3,405 g, kdežto nyní počítá se v Madrasu za 3,54 g. – 3) P., franc. pardai, port. pardáo, u domorodců varáha nebo hún, býv. zlatá mince ve Vých. Indii, odkudž rozšířila se až do Australie a do Kapska, vážila asi 3,4019 g zlata jakosti 0,708 1/3, tak že měla ryzího zlata 2,4097 g, podle čeho by její cena byla 7,90 K. Ve skutečnosti byla její hodnota velice rozmanitá a zvláště rozlišovala se t. zv. p. swammy s půlměsícem a 3 figurami, která dosud koluje ve franc. državách východoindických v hodnotě 8 2/5 fr. a dělí se na 28 fanams = 504 kaš (cash), kdežto v Madrasu vydávána byla t. zv. star p., která jest dosud v Karikalu a Pondichéry jednotkou početní = 3 pondichéryrupie. P-y raženy také ze stříbra asi v poloviční hodnotě zlatých, avšak tyto znehodnocené mince brzy zmizely. Tšr.