Ottův slovník naučný/Pag
| Ottův slovník naučný | ||
| Pafos | Pag | Pagan |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Pag |
| Autor: | neznámý |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 22–23. Dostupné online |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Pag (ostrov) |
|
Pag (Pago), podlouhlý a úzký ostrov v Kvarnerském zálivu moře Jaderského, naproti chorvatskému přímoří, od něhož jest oddělen průlivem Morlašským. Jest velmi rozčleněn vyjma stranu obrácenou k Chorvatsku, kde jest mnoho holých a strmých skal. Má dosti pěkné a úrodné roviny (nejvyšší vrch Sv. Vít vysoký 270 m) a rostou tu plané olivy. U vesnice Vlašićů jest jezero, jehož voda občas se ztrácí. Na jihovýchodě jsou veliké solivary. Ostrov náleží k dalmatskému okr. hejtm. zaderskému, jest veliký 2885 km2 a má 6203 obyv., většinou Chorvatů, kteří provozují vinařství, chov ovcí, rybářství a dobývají sůl. Hlavní město jest Pag na již. břehu ostrova v hluboké zátoce Časkanské, spojené s mořem úzkým průtokem, má 3554 obyv., okr. soud, zámek, klášter, solivary a přístav, jehož lodní ruch činí 456 lodí o 43.957 t (1894). – O P-u zmiňuje se již Plinius pode jménem Gissa. Dnešní jeho jméno vyskytuje se poprvé v listině chorvatského krále Petra Kresimira r. 1070. Byl již ryze chorvatský, což dokazují jména Dobrogost, Stanimir, Sudimir, Stojan, Gostimir. Ve XII. stol. zmocnili se P-u Benátčané. Fakticky však vládli ostrovem Zaderští, proti nimž P. nejednou povstal se zbraněmi v rukou, jmenovitě 11. břez. 1393, kdy však byl krvavě potlačen.