Ottův slovník naučný/Paestum

Ottův slovník naučný
Paesiello	Paestum	Paetus

Údaje o textu
Titulek:	Paestum
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 22. Dostupné online
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Paestum

Paestum (Παίδτον, nyní Pesto), staroitalské město při moři Tyrrhenském a zálivu t. jm., 8 km na jih od ústí Silara (Sele). Bylo prvotně kolonií sybaritskou (poč. VI. stol. př. Kr.) a slulo Poseidonia. Později přesídlilo se z bažinatého přímoří dále do vnitrozemí a rozvinulo se bohatě. Řeckého rázu pozbylo ponenáhlu, byvši podrobeno kol r. 340 př. Kr. Lukány a Bruttii. Římané r. 273 na místě částečně zničené Poseidonie založili P. Město kvetlo do konce císařství a zničeno r. 871 po Kr. Saraceny. Proslulo růžemi, kvetoucími dvakrát do roka, v květnu a v listopadu. Zříceniny starého města nalezl tu Cluvier (1624); prozkoumány pečlivěji teprve po r. 1745. Z nich zvláště vynikají dva dokonale uchované chrámy v slohu dórském, Poseidonův (v. Architektura, tab. III.) a Démétřin, pak t. zv. basilika (sloupová síň přepažená uprostřed řadou sloupů), zdi městské, aquaedukt a j. Dnešní ves Pesto s 1642 obyv., stanice trati Battipaglia-Pisciotta, náleží k obci Capacciu. Srv. Delagardette, Les ruines de P. (Pař., 1799, nově 1840 se 14 tab.); Labrouste, Les temples de P. (t., 1878, s 21 tab.).