Ottův slovník naučný/Paderewski
| Ottův slovník naučný | ||
| Paderborn | Paderewski | Padesát Lánů |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Paderewski |
| Autor: | neznámý |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 13. Dostupné online |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Ignacy Jan Paderewski |
|
Paderewski Jan Ignacy, slavný pianista a hudební skladatel polský (* 6. list. 1860 v Kuryłówce v ruském Podolí), syn šlechtické rodiny, neprojeviv známek t. zv. zázračných dětí, v dospělejším věku teprve nabyl hudebního vzdělání u prof. Janoty ve Varšavě. První koncertní pouť podnikl po Rusku a Polsku v l. 1876–77. V l. 1879–81 působil jako učitel klavíru na konservatoři varšavské, potom odebrav se do Berlína vzdělal se v komposici u Kiela a Urbana. Umělecké dokonalosti jako pianisťa nabyl dvěma kursy, mezi nimiž po krátký čas byl professorem na konservatoři ve Strasburku, u proslulého klav. paedagoga Th. Leschetitzkého ve Vídni, kde r. 1887 počal svou karrieru jako virtuos světové pověsti. R. 1888 koncertoval třikráte v Praze (m. j. jako host populárních koncertů »Umělecké Besedy«), v Berlíně a sjezdil potom, dobývaje větších a větších úspěchů, Francii, Anglii, Rumunsko, Italii a Rusko. Vrcholu dostoupily triumfy jeho v Americe, kde cestami podniknutými v l. 1891, 1893, 1896 a 1900 s ohromnou reklamou a odpovídajícími jí obrovskými výtěžky hmotnými učinil se předmětem sensačního kultu, k němuž vedle umění nemálo přispíval zajímavý profil P-kého rusými kadeřemi ověnčený, který mnohokráte zvěčněn byl rukou předních výtvarných umělců. P-kého virtuosita neopírá se o vynikající technické kvality, v nichž jiní pianisté současní jsou oproti němu v rozhodné převaze, ale působí neodolatelně úhozovými odstíny a poetickým přednesem jemných míst zpěvných. Z toho důvodu P. právem je označován jako přední interpret Chopina. Ne zcela odůvodněně krajané jeho shledávají v P-kém jako skladateli dědice Chopinova, k čemuž chybí mu přes technickou jistotu síla hlubší a původnější fantasie. Tiskem vydal P. několik sešitů klav. skladeb, z nichž nejoblíbenější jsou: Elegie (op. 4), Humoresques à l'antique (op. 14) s populárním menuettem z E-dur a variace a fuga na původní thema (op. 11.), dále houslová sonáta (op. 13.), koncert (op. 17) a Fantaisie Polonaise (op. 19) pro klavír s orchestrem, dva cykly písni Album de Mai (op. 10) a na texty Mickiewiczovy (op. 18). Velikého úspěchu dosáhl operou Manru ze života tatranských cikánů na text A. Nossiga (premiera r. 1901 v Drážďanech). – Srv. dr. Alfred Nossig, J. I. Paderewski (Lip., 1901).