Ottův slovník naučný/Pacifické železnice
| Ottův slovník naučný | ||
| Pacific | Pacifické železnice | Pacifický okeán |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Pacifické železnice |
| Autor: | Ludvík Tošner |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 5–6. Dostupné online |
| Licence: |  PD old 70 |
Pacifické železnice (Pacific railways) nazývá se v Sev. Americe 6 železničních tratí spojujících břehy okeánu Atlantského a Tichého, kdežto odpovídající jim železnice v Jižní Americe nazývají se transandinské, dráhy pak v Mexiku a Střední Americe oba okeány ty spojující (železnice Tehuantepecká a Panamská) zvláštním názvem se neoznačují. Pět z těchto železnic náleží Spoj. Obcím sev.-amer. i jest jejich stavba a rychlé rozmnožování v tomto státě jedním z největších výkonů v oboru železnictví světa. Nejstarší z nich jest dráha Central- and Union-Pacific, která stavěna byla od 1. čce 1862 zároveň ze dvou konců, z Omahy a ze San Francisca, 10. květ. 1869 pak obě proti sobě postupující trati spojily se u Promontory Point na Slaném Jezeře v Utahu. Stavbu provedly 2 soukromé společnosti, Union Pacific Railroad Company a Central Pacific Railway Company, jimž Spojené Obce poskytly nezúročitelnou půjčku 49,453.100 doll. a vládní pozemky v úhrnné ploše 25 mill. akrů. Dráha tato vede z New Yorku přes Filadelfii, Chicago, Omahu a Ogden do San Francisca v délce 5412 km, nejvyšší její bod jest ve Skalných Horách průsmyk Evan (2568 m n. m.). Druhá z těchto železnic, Atchison- Topeka- and Santa Fé, vzniklá r. 1881, vede rovněž z New Yorku do San Francisca, avšak přes Kansas City, Deming a Albuquerque, v délce 7480 km. S ní spojuje se od r. 1883 Southern-Pacific-Railway, jdoucí z Nového Orleansu přes El Paso a Los Angeles do San Francisca a mající délku 4015 km. Tento podnik dostal od vlády darem 46 mill. akrů pozemků. V r. 1883 postaveny i obě další p. ž. Spoj. Obcí. totiž v srpnu Atlantic- and Pacific-Railroad, jdoucí mezi New Yorkem a San Franciscem přes St. Louis údolím ř. Kanadian v celkové délce 5560 km, a 8. září Northern-Pacific-Railway, běžící z New Yorku přes Duluth na Hořejším jezeře k ústí ř. Columbie, kde končí se 2 větvemi v Portlandu a Tacomě, měříc 5839 km. Od vlády uděleno této železnici 47 mill. akrů pozemků. Tyto hlavní trati transkontinentální, jichž úhrnná délka činí 28.306 km, rozvětvují se ve svém průběhu na všechny strany a zahrnují do své dopravy tak četné vnitroamerické železnice, že umožněna jest úžasná rozmanitost směrův a cest dopravy osob i zboží z každého místa Spoj. Obcí k přístavům a pobřeží okeánu Atlantského i Tichého. V Kanadě zahájena byla 28. čna 1886 Canadian-Pacific-Railroad, postavená syndikátem evropských a amer. kapitalistů mezi Montrealem a Vancouverem, která vede přes Ottawu, Port Arthur, Winnipeg a Skalné Hory, vysílá z Montrealu větve do Quebeku a Halifaxu a měří z Montrealu do Vancouveru 4778 km, z Quebeku do Vancouveru 4916 km a z Halifaxu do Vancouveru 6028 km, jsouc tak částí nejkratší dopravní cesty z Evropy do Východní Asie (Liverpool - Quebek - Vancouver - Yokohama). Stavba této železnice dostala od vlády subvenci 25 mill. dollarův a pozemky v rozměru 25 mill. akrů, k čemuž později dáno ještě 22 1/2 mill. doll. I tato transkontinentální dráha má četné trati pobočné, které spojují ji s p-kými ž-mi ve Spoj. Obcích a důležitými místy kanadskými. Projektuje se pak od ní odbočka k Portu Nelson na zátoce Hudsonské, kterou by spojení Evropy s Východní Asií bylo zkráceno na minimum 15.806 km. – Srv. R. v. Schlagintweit, Die pacifischen Eisenbahnen in Nordamerika (Gotha, 1886). Tšr.