Ottův slovník naučný/Pažení

Ottův slovník naučný
Páže	Pažení	Pažežnice

Údaje o textu
Titulek:	Pažení
Autor:	Karel Hromas
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 374–375. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Pažení užívá se ve stavitelství vůbec k zabezpečení stavební základové jámy; skládá se z prken nebo fošen, pažin, jejich tloušťka řídí se hloubkou základů čili zemním tlakem a které rozepřeny jsouce udržují stěny základové jámy v klidu, tak že zeminy se nesesýpají a základy stavby pohodlně lze provésti. Pažiny podle toho, jak se kladou a jak toho vyžadují zeminy, jež se zapažiti mají, tvoří p. buďto obyčejné anebo hnané; obyčejné p., jak znázorněno jest (vyobr. č. 3064.), tvoří zapažený základ pro zeď; pažiny vodorovně položené, 2,5–5 cm silné, leží vodorovně a rozepřeny jsou kulatými vzpěrami – rozpínkami – 12–20 cm v průměru; tyto nutno zatahovati šikmo a upevniti železnými skobami ve směru protitlaku. – P. hnané (vyobr. č. 3065.) dělá se při zeminách velmi pohyblivých, tekoucích; pažiny zahánějí se buď svisle nebo pod nějakým úhlem (v. Tunnelování) a rozpírají se pomocí sčepovaných a sbitých, hraněných neb kulatých rámů, které jsou tím blíže u sebe, čím hlubší jáma stavební (v. Studna). Místo rámů dřevěných (12–25 cm silných) lze užiti také rámů železných z profilových želez, které jsouce na šrouby, mohou se snadno rozbírati, aby se jich užilo opět dále. P. účtuje se při stavbách buďto zvláště podle čtvereční výměry, nebo jako přirážka na 1 m³ výkopu v základech. Při stavbě pobřežných zdí bývá obyčejně strana návodní tvořena štětovou jímkou, strana břehová se paží (vyobr. č. 3066. stavba nábřežných zdí v přístavu karlínském). Při stavbě lze p. buďto vybírati, anebo, kde spojeno by to bylo s nebezpečím, že zasypala by se celá stavební jáma, ponechá se prostě ve stavbě.

P. vyznačuje také každou prkennou (obyčejně nižší) stěnu, oddělující ve velikých prostorách menší díly, na př. ve stodolách, chlévích, jízdárnách atd. KHs.