Ottův slovník naučný/Paštrovići
Ottův slovník naučný | ||
Paštrnák | Paštrovići | Paštún |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Paštrovići |
Autor: | Konstantin Jireček |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 310. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Paštrovići, šlechtická obec v jižní Dalmacii mezi Budvou a Spičem. Jednotliví P. vzpomínají se v XIV. a XV. stol. ve službách jihoslovanských panovníkův, Nikolica u cáře Štěpána Dušana a Jiřího Balšiće, Ostoja a Alexa u bosenských Pavlovićův. Obec P. zmiňuje se v dubrovnických památkách od r. 1377. V čele byl vojvoda se 4 soudci, majíce vedle sebe »sbor« obce (pozd. italsky bancada) s kancléřem sboru. V XVI. stol. obec měla asi 1000 branných mužův. Privilegia její odvozována tehdy nejen od Nemanje, Štěpána Dušana a Balšićův, ale i od císaře Diokleciána, Justiniána atd. (Ljubić, Commissiones II., 232—233). Za bojův o dědictví po Balšićích mezi Srby a Benátčany P. přidali se r. 1423 k Benátkám (listiny u Ljubiće, Listine díl VIII., str. 225, 272), obdrželi za to značnou autonomii a zůstali věrnými stoupenci republiky sv. Marka i za dob tureckých. Hlavní místo jejich byla Lastva. O novějších osudech této krajiny viz Černá Hora str. 610 b a Dalmacie str. 901 sl. Za bouří doby Napoleonské privilegia P-ćů vzala za své. Nynější obec P. okresu kotorského obsahuje 19 osad; středisko její je Sušćepan (Santo Stefano). Místní vzpomínky a tradice ve spisech svých zpracoval Štěpán Ljubiša. KJk.