Ottův slovník naučný/Paškál
Ottův slovník naučný | ||
Pašinka | Paškál | Paškovský |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Paškál |
Autor: | František Vacek |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 310. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Paškál |
Paškál jest u nás zobecnělý název svíce velikonoční (lat. cereus paschalis), silné bílé voskovice, jež v liturgii představuje Vykupitele po jeho z mrtvých vstání. Tak zv. žehnání p-u děje se v Bílou sobotu. Jáhen zpívaje radostné Eultet, vetkne do kmene svíce pět kadidlových zrn na pamět patera oslavených ran Kristových a rozžíhá p. novým ohněm na znamení, že Spasitel oživl a nový život dává světu. Po celou dobu velikonoční p. umístěn jest podle hlavního oltáře po evangelní straně a rozsvěcován bývá ke slavným službám božím až do svátku Nanebevstoupení Páně, kdy po evangelii se zhasí a odstraní. Kromě toho předpisuje rituál, aby při svěcení křestní vody (v Bílou sobotu a ve vigilii svatodušní) p. spouštěn byl do křtitelnice, jak se podobá, na památku křtu Ježíšova v Jordáně. Vac.