Ottův slovník naučný/Předmluva

Ottův slovník naučný
	Předmluva	A

Údaje o textu
Titulek:	Předmluva
Autor:	František Josef Studnička
Zdroj:	Ottův slovník naučný. První díl. Praha : J. Otto, 1888. s. ix - x. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Qui scit, ubi sit scientia,
habenti est proximus.

Poklad lidských vědomostí rozhojnil se postupem času a zvláště v našem století tak úžasně, že nelze ho obsáhnouti ani duchu nejmohutnějšímu. I nastává tedy potřeba, aby se jádro všech vědomostí těchto vybralo a upravilo způsobem, který by je pohodlně činil přístupným každému. Jdeť pravě o to, aby se vědělo ve všech případech, jakmile se hledá poučení jakékoli, kde se nejrychleji nalezne. Neb, kdo ví, kde může se poučiti, jest již poučen, nebo jak latinsky praví staré tvrzení: »Qui scit, ubi sit scientia, habenti est proximus«.

Že jest potřeba takové pokladnice vědomostí lidských, jak by asi Komenský se vyjádřil, dokazuje nejlépe úspěch, jakýž měla pověstná encyklopaedie francouzská, obrovská encyklopaedie německá, posud jmény Ersch a Gruber provázená, a výtečná encyklopaedie americká a mn. j., k nimž se řadí četné tak zvané slovníky konversační i s Českým Slovníkem Naučným.

Národ, kterýž dovede samostatně si poříditi a všeobecné potřebě podati výbor všech vědomostí lidských, národ takový dokazuje co nejjasněji, že se již zmocnil celého pokladu vědeckého, od staletí nastřádaného, a osvědčuje co nejzřejměji, že patří mezi národy kulturní, na výši moderní vzdělanosti stojící.

Vydávati Slovník Naučný neboli encyklopaedii všech vědomostí lidských není tedy pouhým podnikem knihkupeckým, nýbrž nejvýznačnějším projevem národní pokročilosti na dráze všeobecné vzdělanosti, národním výrazem dosažené dospělosti kulturní, nejvšeobecnějším činem osvíceného ducha národního.

Proto snaha redakce i nakladatelství k tomu se nese, aby Ottův Slovník Naučný stoje na výši naší doby pokročilé podával výsledky vědeckého badání a všestranného tohoto pokroku ve formě lahodné, i širšímu obecenstvu přístupné. Při tom všem přihlíží se především a dostatečnou měrou k věcem slovanským vůbec a k našim českým věcem zvláště.

Že abecední uspořádání látky rozdrobené na četné, hesly opatřené články nejvíce usnadňuje hledání, jest věcí všeobecně již ode dávna uznanou. Tento pořádek zaveden tedy i ve slovníku našem.

A že v naší době čím dále tím více přicházejí ku platnosti snahy Komenského po názornosti, i této uznané potřebě věnována v naší encyklopaedii illustrované pozornost co možná největší. Bude tedy národní dílo toto i výkresy všeho druhu, diagrammy, obrazy a mapami hojně opatřeno, jakož se zajisté dostatečně již ukazuje v ukončeném tomto svazku četnými illustracemi nejrozmanitějšími.

I jsme pevně přesvědčeni, že tímto zřízením staví se Ottův Slovník Naučný důstojně po bok všem podobným podnikům jiných národů sebe větších, hlavně pak, že se aspoň rovná nejnovějším německým slovníkům konversačním, jichž se dosud u nás i v rodinách ryze českých hojně odebíralo a bohužel! ještě odebírá.

Aby konečně nová, abecední a illustrovaná encyklopaedie tato, což jest věcí nejdůležitější, byla výtvorem národním v nejvlastnějším toho slova smyslu, o to postaráno jest všeobecným účastenstvím našich spisovatelův a mnohých učenců slovanských, kteří u vlastenecké své vřelosti s ochotou nejvyššího uznání hodnou se odhodlali propůjčiti své vědecké vědomosti podniku tomuto. Důkazem toho jest připojený tu seznam všech odborných redaktorů, jakož i spisovatelů, kteří dosud se k dílu našemu přihlásili.

Na tomto prvém svazku viděti tedy zřejmě a dopodrobna, jak spisovatelstvo s nakladatelstvím řeší úkol nanejvýš nesnadný, podati nový Slovník Naučný, hovící všem potřebám veškerého národa, zejména pak pokročilejším jeho vrstvám.

Poněvadž tyto potřeby nejsou a nemohou býti všude stejny, není a nemůže ani býti úsudek všech stejným, ba nutno, aby vidělo se jedněm býti výkladem dlouhým neb učeným, co jiným právě stačí. Mimo to nesmí se považovati slovník takový za čítanku, v níž se stránka po stránce probírá, nýbrž za sborník větších, menších článků, jež se dle nahodilé potřeby jednotlivě přečtou. Pověděno-li více tu neb onde, není na škodu, jako by opak toho zajisté byl na újmu celku. Ostatně přihlíží se pilně k tomu, aby se u všech jednotlivých článků dosáhlo přiměřené stručnosti a pravé souměrnosti, tohoto ideálu všech slovníků naučných.

Uváží-li se tedy všechny okolnosti, jež při vydávání tohoto díla velikolepého jsou závažnými, shledá se již při tomto začátku, že všem slušným požadavkům hoví měrou úplnou, tak že lze bezpečně očekávati, že pokračování jeho bude ještě dokonalejší. Kéž by jen tak bylo možná se vysloviti o budoucím stavu odběratelstva!

V Praze dne 15. října 1888.

Jménem vrchní redakce:

Prof. Dr. F. J. Studnička.