Pětikostelí (lat. Quinque ecclesiae, chorv. Pečuh, maďar. Pécs, něm. Fünfkirchen), král. svob. a municipální město, jedno z nejkrásnějších v Uhrách, v župě baraňské, leží v krásné poloze na úpatí pohoří Mečku, nad ř. Pečou a železn. trati Barcs-P., Moháč-P a Budapešť-Üszög, má s vojenskou posádkou 34.067 obyv., z nichž je 25.268 Maďarů, 6508 Němců, 316 Slováků, 215 Slovinců (1890) P. jest sídlem župy, král. soud. dvoru, župních úřadů, okres soudu, finanč., ženijního, poštov. a telegr. ředitelství, vojenského soudu I. stolice, obch. a živnostenské komory, biskupa a kapituly; má 7 kostelů, mezi nimi vyniká biskupská kathedrála, založ. r. 1009 od sv. Štěpána, nejskvostnější a jeden z nejstarších kostelů v Uhrách, s freskami a postranní kaplí. s gotickým mramorovým oltářem, jinými mramorovými skulpturami a s varhanami; v l. 1543-1686 byla zde turecká mešita, v l. 1880-92 z větší části znovu vystavěn; dále jest zde 5 klášterů, biskupský palác s bibliotékou a sbírkou mincí, synagoga, župní dům a měst. radnice. V P. je právnická akademie, biskupský seminář, diéc. theolog. učitelský ústav, katol. vyšší gymnasium, vyšší reálka a obchodní škola, učitelská přípravka, dívčí škola, průmyslová škola pro paní, dobře zřízené obecné školy, několik veřej. biblioték, divadlo, měst. nemocníce, 3 chudobince, několik špitálův a jiné dobročinné ústavy. Průmysl zastupují továrny na zboží majolikové, papír, šampaňské víno, likéry, pivovarství, koželužství, tkalcovství, dále je zde pěstování tabáku, rozsáhlé vinice na úpatí pohoří Mečku (víno z nejlepších v Uhrách), čilý obchod se železem, duběnkami, vínem, ovocem a vepřovým dobytkem. Na blízku mramorové lomy, rozsáhlé kamenouhel. doly, rozprostírající se na území 15 km2, s 21 šachtami; roč. výroba přes půl millionu t uhlí, 40.000 t briket, 20.000 t koku a zaměstnávají na 3000 děl. Okolí jest velice krásné, bohaté prameny; nedaleko města oblíbené výletní místo Fetye se zříceninami biskupské villy a asi tři hodiny sz. od města Abaliget (v. t.). U P. sou též cvičná ležení uherské zemské obrany. P., staré Sompiana, jest jedno z nejstarších měst uherských, záhy nabylo značné důležitosti; r. 1009 založeno zde biskupství. V letech 1367-1526 byla zde universita. R. 1543 dobyli města Turci a drželi je do r. 1686, kdy ho císařští dobyli zpět. Tehdy prohlášeno za město svobodné. Roku 1566 zemřel na zdejším zámku sultán Suleimán.