Ottův slovník naučný/Píštěl

Ottův slovník naučný
Pištěk	Píštěl	Pištín

Údaje o textu
Titulek:	Píštěl
Autor:	Rudolf Jedlička
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 802. Dostupné online
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Píštěl

Píštěl (lat. fistula) jest povšechný chirurgický název pro veškeré různé chorobné otvory, které buď ústí na povrchu těla v podobě chodeb a obyčejně vyměšují nějakou tekutinu z některé vnitřní dutiny ať přirozené neb chorobně vzniklé, aneb navzájem spojují dvě blízké ústrojové dutiny. Podle původu rozeznávají se p-e vrozené nebo získané. Vrozené p-e jsou chorobným vývojem embryonálním povstalé chodby na povrchu těla ústící, které vedou do dutiny některého ústroje; nejčastěji do kličky střevní (p. pupeční), do měchýře (urachus) aneb do nějaké abnormní dutiny obyčejně ze zbytků žaberních oblouků na krku povstalé (p. žaberní č. branchiogenní). P-e získané mohou míti různý původ a povstávají tehdy, jestliže nějaké poranění nebo vředovitá choroba (zánětlivá či nádorovitá) zasáhla orgán, který sám nějakou tekutínu buď vyměšuje neb obsahuje, a rozrušením tkaní způsobila spojení dutiny toho orgánu buď s povrchem těla neb s dutinou jinou. Tím způsobem vznikají na př. p-e střevní, vyměšující obsah střevní na venek, p-e měchýřové, jimiž odtéká moč buď vředem kožním na venek neb do pochvy neb do konečníku; p-e ledvinné; p-e žlučníkové; p-e žlaz slinných, vyměšující sliny na abnormním místě (na tváři), atd. Veškeré tyto p-e vyměšuji určitou tekutinu, podle toho, kterému orgánu příslušejí. Vedle těchto vznikají však p-e některými zánětlivými hnisavými pochody, které odvádějí vředem na povrchu těla se nalézajícím hnis na venek, jestliže jest jednak příčinou zánětu nějaké cizí těleso do těla vniklé nebo čásť odumřelé tkaně (zvláště kostí), nebo jde-li o určité hnisavé záněty rázu vleklého. Léčení veškerých p-ů bývá obtížné a vyžaduje téměř vždy operativního odstranění příčiny, jež p. způsobila. K získaným p-ům dlužno počítati i uměle způsobené otvory, které jsou výsledkem operativním a slouží k tomu, aby odváděly obsah některého orgánu, jestliže přirozená cesta byla zničena neb založena neodstranitelnou chorobou; na př. p-e střevní-žaludkové (gastroenterostomia), které prostředkují spojení mezi žaludkem a kličkami střevními při neprůchodnosti vrátníku; p-e žlučové střevní (cholecyst-enteranastomosis), spojující žlučník s kličkou střevní, neb odvádějící žluč ústím na povrchu těla na venek (cholecystostomia); p-e střevní (enterostomia), které upravují nové umělé cesty obsahu střevnímu atd. Opačnému účelu slouží operativní p-e, kterými má býti potrava nepřirozenou cestou vpravována do těla, jestliže polykání jest znemožněno; na př. p. jícnový (oesophagostomia) nebo žaludkový (gastrostomia) při neprůchodnosti jícnu; p. vyživovací střevní (jejunostomia), jímž při některých chorobách žaludku potrava vpravuje se přímo do kliček střevních, a pod. Tyto operativní p-e jsou buď trvalé nebo prozatímní a mohou býti opět operativně uzavřeny, jestliže příčina, která je vyžadovala, buď sama pominula, nebo později mohla býti operativně odstraněna.Jed.