Ottův slovník naučný/Píďalky

Ottův slovník naučný
Píčnov	Píďalky	Piderit

Údaje o textu
Titulek:	Píďalky
Autor:	František Klapálek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 714. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Píďalky

Píďalky (Geometridae) jest čeleď motýlů nočních, vyznačená tělem štíhlým, křídly jemnými a širokými, tak že rozepiata zadeček něco přesahují, čímž velmi upomínají na motýle denní, od kterých však nápadně se liší svými tykadly, jež jsou nitkovitá, štětinkovitá nebo hřebenitá. Očka jednoduchá vždy scházejí, sosák jest krátký. Křídla přední mají obyčejně 11 nebo 12 (zřídka jen 10) žilek, z nichž jen jedna jde podél kraje zadního. Křídla zadní jsou třásnitá a připínadlem opatřená; krajní žilka buď vzniká na kořeni křídla nebo vybíhá ze žilky střední. V klidu p. drží křídla v poloze vodorovné. Nejvýznačnější pro tuto čeleď jsou housenky, které jsou štíhlé, lysé a mají mimo pošinky jen 1 pár panožek na předposledním kroužku, tak že celkem mají jen, pošinky v to čítaje, 10 noh; velmi zřídka jen o 2 nebo 4 nohy více. Následek toho jest, že lezouce zachycují se střídavě koncem a předem těla, uprostřed se nahrbujíce. Zajímavy jsou také tím, že některé druhy napodobují větvičky nebo řapíky nejen svou barvou, tvarem, skvrnitostí, ale také způsobem, jak na rostlinách sedají; neboť zachytivše se pošinkami na větvi, trčí nehybně, šikmo odstávajíce nebo předek svinujíce. Kukly jsou oblé a leží v zemi nebo v rozsedlinách kůry volně nebo v řídkém zámotku. P. žijí asi ve 2000 druzích ve všech dílech světa. Z Čech známe 68 rodův o 273 druzích. Některé druhy jsou velmi škodlivy. Ze zajímavějších dlužno jmenovati rod Acidalia Tr. (v. t.), Eugonia Hb., Amphidasys Tr. (v. t.), Cidaria Tr., Eupithecia Ct., Cheimatobia St. (v. t.), Hibernia Lat. (v. t.), Abraxas Lch. (v. t.). Kpk.