Ottův slovník naučný/Pátek (šlechtické rody)

Ottův slovník naučný
Pátek (ves)	Pátek (šlechtické rody)	Pátek (příjmení)

Údaje o textu
Titulek:	Pátek
Autor:	August Sedláček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 313. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Pátek, příjmení několika šlechtických rodin. 1. Pátkové z Čepiroh, starožitná rodina vladycká pocházející z okolí mostského. Z té žili r. 1520 Kliment a r. 1523 bratří Vácslav, Jiřík a Sigmund, kteří se psali také Frejták a r. 1541 drželi statek ve Hříškově. Šebestian Frejták z Č. byl muž velmi vzdělaný a udatný. Byl prý vychovatelem Rudolfa II., později stav se rytířem řádu svatého Jana, bojoval u Lepanta a hned potom (1572) vstoupil do řádu praemonstr. v klášt. louckém. Vše jmění své nechal v klášteře, jehož se stal opatem, založil tu knihovnu a tiskárnu, jakož i seminář pro vychovávání mládeže. Klášter zbědovaný jak ve hmotných, tak i duševních potřebách tak povznesl, že si zasloužil jméno druhého zakladatele. Zemřel r. 1585 (neb 1587?). Zůstal po něm kopiář listův poselacích českých, latinských, vlašských, španělských a německých. — 2. P. (zřídka Pátecký) z Frejtok, příjmení nobilitované rodiny, jejíž předek Linhart byl prý r. 1569 nadán erbem. Synové jeho byli Řehoř a Jakub. Onen vzdělav se důkladně napřed sloužil vojensky a táhl r. 1556 s arcikn. Ferdinandem do Uher, později vstoupil do appellačn. soudu, kdež byl napřed písařem a asi od r. 1582 až do své smrti (1603) sekretářem. Od císaře Rudolfa II. dostal (1593) polepšení erbu, což vztaženo i na bratra jeho Jakuba, souseda v Slaném. Dal bíti jeton s erbem a heslem: Sors omnia versat. — 3. P. z Veleně, příjmení starožitné rodiny vladycké, z níž Sigmund byl r. 1563 úředníkem opočenským. Později (1589) Sixt seděl v Střezoměřicích, Zdislav († 1594) v okolí Čáslavě a bratr jeho Mikuláš (1597—1601) na Moravě. Jan vyženil s Alžbětou Šnoblovou z Choustníka († j. 1619) dědiny šosovní při Táboře, jež do r. 1620 prodal. Sčk.