Ottův slovník naučný/Ozhřivka
| Ottův slovník naučný | ||
| Ozerov | Ozhřivka | Oziáš |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Ozhřivka |
| Autor: | Ivan Honl, Jan Böhm |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1023. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Vozhřivka |
|
Ozhřivka, správně vozhřivka (malleus humidus, něm. Rotz), svrchovaně nakažlivé onemocnění, jehož původcem jest určitě Bacillus mallei, nalezený r. 1882 Löfflerem a Schützem. Vyskytuje se prvotně jen u koně, s něhož však přenáší se na všecka domácí zvířata, ba i na člověka.
U člověka poprvé popsáno onemocnění o-kou r. 1821 Schillingem. Jeví se ve dvojí formě, jako onemocnění rychlé nebo vleklé. Rychlé onemocnění končí se smrtí, vleklé v 50% může se vyhojiti. Nákaza povstává vniknutím ozhřivičného činitele na sliznici neb do rány. Nemoc začíná se bolestmi v údech, kleslostí, horečkou i osutinami. Na sliznici nosu i jinde v útrobách vytvořují se uzly bělavé i zarudlé, kteréž se rozpadávají, čímž povstávají vředy. Cévy mízní zduřují i žlázy, kteréž také mohou zhnisati. U člověka pak vytvořují se v průběhu abscessy na kůži a ve svalstvu.
U zvířat rozeznáváme o-ku plicní čili skrytou a o-ku nosu (zhoubné chřípěcí) čili zjevnou. Kůň chatrné výživy a špatného hledění a při tom odkašlávající vzbuzuje vždycky podezření, že trpí snad skrytou o-kou. Příznaky za živa pro možnost svědčící jsou: ošklivý žlutavý neb šedězelenavý, zvláště jednostraný výtok z nozder, někdy i promíšený proužky krvavými, jako rosolovitými. Zdá se, že jest zasládlý, neboť zvíře si jej při stékání na pysk olizuje. Dále podbradeční žlázy a to opět jednostraně tvrdě hmatatelné, při tlaku na ně málo aneb nic bolestivé, chrklavé kašlání, stahování boků při výdechu, porušovaná chuť k žrádlu a j. Diagnosa bakteriologická vykonává se: 1. mikroskopickým vyšetřením hnisu z abscessů (u člověka) neb výtoku nosního u lidí anebo i vyšetřením histobakteriologickým po smrti ozhřivečných změn v útrobách; 2. přenášením hnisu na výživné umělé půdy a umělým vypěstováním bacillů; 3. experimentem, t. j. přenesením hnisu a hmot ozhřivičných na zvířata, u nichž povstane celková o. Zejména k tomu hodí se pokus na morčáku dle methody Straussovy: Vpraven-li obsah ozhřivičný do dutiny břišní morčáku, nastane za 48 hodin zduření varlat a kůže nad nimi se zanítí utvořením hnisavého infiltrátu v obalech varlete. Ve hnisu tom nalézá se čistá kultura bacillu ozhřivičného. 4. Injekcí maleinu. Malein jest extrakt z kultur bacillů ozhřivičných, kterýž, vpraven zvířatům nemocným o-kou, vyvolává u nich zvýšení teploty. Je-li difference tepelná až 2° C, jest to jistou známkou, že zvíře jest ozhřivičné. Léčení o-ky není dovoleno, nýbrž jest povinnost, učiniti o tom oznámení úřadu. O. jest též vadou správní (zákonitou) se lhůtou k dovolání se práva 10denní. Honl. Bm.