Ottův slovník naučný/Ovace
Ottův slovník naučný | ||
van Ouwater | Ovace | Ovada |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Ovace |
Autor: | neznámý |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 999. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Ovace (ovatio, lat.) u Římanů v době republiky vyznamenání, jehož se dostávalo vítězům, kterým nepřiznán velký triumf. Udělována dílem za menší vítězství, dílem tehdy, nebyl-li vítěz též vrchním velitelem. Od triumfu lišila se o. tím, že vůdce nejel na voze, nýbrž toliko na koni (v starších dobách šel pěšky), oděn jsa pouze togou lemovanou (toga praetexta) a na hlavě maje místo věnce vavřínového věnec myrtový. Obětoval ovci (ovis, odkudž mnozí jméno o. odvozují), ne býka, jako triumfátor. Prvý oslaven o-cí konsul Postumius Tubertius po vítězství nad Sabiny (503 př. Kr). Nyní sluje o-cí veřejné oslavování.