Ottův slovník naučný/Orleans Nový
| Ottův slovník naučný | ||
| Orléanská panna | Orleans Nový | Orléansville |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Orleans Nový |
| Autor: | Jiří Viktor Daneš |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 877–878. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: New Orleans |
|
Orleans Nový [orlíns n. orliens], angl. New O., fr. La Nouvelle O., nejdůležit. m. jižních států Spoj. Obcí sev.-amer. ve státě Louisiana, leží na 29° 58′ s. š. a 90° 8′ z. d. v močálovitém území delty mississippské, na levém, severním břehu veletoku, v nížině prostírající se až k jezeru Pontchartrain, 170 km od ústí jeho do zálivu Mexického. Na pravém břehu Mississippi leží předměstí Algier s rozsáhlými doky a skladišti a Gretna, oblíbené výletní místo. Vlastní město objímá v podobě půlměsíce veliký oheb Mississippi — pro tuto svou podobu zváno jest Crescent City; — k němu řadí se na záp., sev. a vých. rozsáhlá předměstí. Vnitřní město má domy z kamene neb cihel, domy v předměstí vystavěny jsou většinou ze dřeva. Močálovitá nížina, na níž rozkládá se O. N., leží pod niveau každoročních zátop Mississippi, proti nimž chráněno jest město nyní 3 m vysokými hrázemi, zvanými levees, které počínají již od Plaquemines ve vzdálenosti 190 km proti proudu. Močálovitá povaha půdy zabránila provedení podzemní kanalisace, strouhy vedené na povrchu spojují se v široké otevřené kanály, které zároveň s Bayou St. John, slabým vedlejším ramenem Mississippi, ústí se do jezera Pontchartrain. Podnebí Nového O-u jest subtropické (prům. roční střední teplota 20,6 °C, léto 27,3 °C, zima 13,3 °C), velmi vlhké (roční prům. množství srážek 126,9 cm), pověstné, částečně neprávem, svou nezdravostí. Nedostatek pitné vody, již opatřují jen ohromné dřevěné cisterny, do nichž chytá se voda dešťová, a jedna 182 m hluboká studna artéská, a močálovitost půdy městské i celého okolí podporuje časté vystupování malárie a žluté zimnice. Přes to úmrtnost není veliká, zejména pak podařilo se ji zdravotními zařízeními v posledních letech zmenšiti, tak že obnáší nyní u bělochů 28,62, u barevných 47,15 ročně na tisíc duší.
Plán města vyznačuje se značnou pravidelností: ulice od záp. k vých. vedoucí jsou rovnoběžny celkem s tokem Mississippi, sledujíce jeho veliký oblouk k sev.-vých., příční ulice křižují je v pravém úhlu. V sev. části města přiléhající k jezeru Pontchartrain, jež dosud jen z části jest vystavěna, mají ulice směr přímo od záp. k vých. a od sev. k jihu. Ulice jsou většinou velmi dlouhé, ale úzké, jen některé hlavní třídy závodí šířkou svou s předními ulicemi v Novém Yorku. Široká, krásnou alejí krášlená třída Canal Street táhne se od ohebu Mississippi k sev.-záp. v délce 3 km a dělí město na dvě hlavni čtvrti: severovýchodní staré město (Vieux Carré), původu a rázu francouzského, kde bydlí dosud starousedlí francouzští a španělští kreolové, pomalu mizející v přesile angloamerické; jihovýchodní, nové město, kde převládá vlastní živel americký. Canal Street jest hlavní tepnou obchodního i politick. života ve městě, odtud na všechny strany rozbíhají se trati městské dráhy. Vedle starších staveb francouzské čtvrti, mezi nimiž vyniká renaissanční katolická kathedrála sv. Ludvíka, opera a klášter Voršilek, krášlí město rozsáhlé, nádherné, veřejné budovy moderní. Uvedeny buďtež: renaissanční budova bursy bavlnové, bursa cukerní a zemědělská, ohromný Custom House (celnice), vystavěný nákladem 6 mill. doll. v egyptském slohu s nádhernou mramorovou siní, antické stavby City Hall, 3 budovy Tulaneovy university, Howardova bibliotéka, mincovna, budovy soudní, banky, Saint Charles Theatre, Grand Opera House, ze chrámů kathedrála sv. Patrika s věží 76 m vys., veliký chrám presbyteriánů, kollej a kostel jesuitský, synagoga v byzantském slohu atd. Pomníky generála Jacksona, B. Franklina, R. E. Leea a Margarety Haughery, zakladatelky sirotčinců, stojí na náměstích nebo křižovatkách ulic obklopeny pěknými sady. Ze 17 veřejných sadů jmenujeme největší: 4 km dlouhý, úzký Exposition Park s výstavními budovami z r. 1884—85, na sev. města prostírá se rozsáhlý City Park o ploše 60 ha. Hřbitovy jsou nadzemní stavby, do jejichž kobek vkládají se mrtvoly, největší jsou Cypress Grove Cemetery, Metairie Cemetery; zajímavé jsou staré hřbitovy francouzské. Obyvatelstva měl O. N. 17.243 (1810), 116.375 (1850), 168.675 (1860), 216.140 (1880), 242.039 (1890) a 287.104 (1900) duší. Podle národnosti bylo r. 1890 18 % AngloameričanŮ, 17 % Francouzů, 15 % Němců, 14 % Irů, 8 % Italů, 3 % Španělův a 25 % barevných. 34.369 nar. bylo mimo Spoj. Obce sev.-americké. Universita zal. r. 1884 Tulanem (Tulane University of Louisiana) měla r. 1899—1900 1145 posluchačů, při ní jest přírodovědecké museum. Bibliotéky: Howard Memorial Library 40.000 sv., státní bibliotéka louisianská 44.500 sv., Fisk free and public Library 50.000 sv. Vysoká škola ženská Sophie Newcomb Memorial College; Straights University pro barevné. V O-u Novém vychází 6 denníků, z nich nejdůležitější jest „Times Democrat“. Produkce průmyslových závodů v O. Novém v desítiletí 1880—90 se více než zdvojnásobila a neustal pokrok ani v posledním desítiletí. R. 1890 bylo tu 2152 závodů s kapitálem 127,480.000 fr., zaměstnávajících 23.504 osoby s platem 55,935.000 fr., jež produkovaly za 213,855.000 zboží; zejména bylo tu 17 továren na obuv, 23 na oděv, 69 bednáren, 33 slévárny, 80 továren tabákových, 8 lihovarů, 4 raffinerie cukru, 22 pil, 73 tiskáren, 40 továren vyrábějících bavlněný olej. R. 1896 bylo již závodů 2246 s kapit. 235,503.100 fr., 38.812 děl. a produkcí v ceně 336,322.500 fr. Parní dráhy místní spojují O. N. s výletními místy Westendem, Milneburgem a Spanishfortem při jezeře Pontchartrain. Železnice mají tu 10 nádraží, hlavní trati železniční rozbíhají se 6 směry. 6 parních a 3 veslařské převozy spojují oba břehy. Přístav O-u Nového nabyl světové důležitosti hlavně od r. 1879, kdy úprava dolního toku Mississippi pro plavbu lodí mořských, prováděná kapitánem J. Eadsem, dokončena vystavěním jetties. Usplavněný tok má délku 170 km a stačí pro lodi s ponorem 7 m. Přístavní nábřeží prostírají se po obou březích řeky v délce 38 km. Od r. 1894 pracuje se na novém prohloubení a upravení řeky, poněvadž se očekává, že otevřením průplavu stredoamerického stoupne důležitost O-u Nového pro obchod světový. Největší význam má O. N. pro vnitrozemní obchod Spoj. Obcí sev.-amer., v obchodě s cizinou pak pro vývoz. Pravidelné spojení paroplavební má O. N. s Novým Yorkem, s přístavy ve Floridě a Texasu, s Havanou, Vera-Cruzem, Střední a Jižní Amerikou, Londýnem, Liverpoolem, Havrem, Bordeauxem, Antverpami, Hamburkem. Pravidelné spojení po Mississippi vzhůru s městy St. Louis, Cincinnati, Memphis atd. R. 1897 veplulo do přístavu 1285 lodí o 1,963.040 t, vyplulo 1275 lodí o 1,930.998 t, hlavní účast mají tu Anglie, Španěly, Amerika a Norsko. Přívoz i vývoz O-u Nového r. 1897 činil 10,027.616 t v ceně 2.393,755.110 fr. Obchod s cizinou vykazoval r. 1890 cenu přívozu 73,290.815 fr., vývozu 540,634.455 fr., r. 1896 přívoz 69,675.000, vývoz 407,457.375 franků. Dle zprávy belgického vyslanectví přivezeno r. 1894 cukru za 26,075.000 fr., cementu za 11,200.000 fr., kávy za 38,610.000 fr., tropického ovoce za 6,760.000 fr.; vyvez. bavlny za 312,150.000 fr., obilí za 21,365.000 fr., oleje za 9,520.000 fr., pokrutin bavlněných za 9,990.000 fr., melassy za 805.000 fr. Roku 1896 vyvezeno bavlny 466.220 t. Důležitost plavby po řece ustupuje víc a více konkurrenci železnic. V O-u Novém jest 16 bank, clearinghouse, 21 konsulátů, mezi nimi též rak.-uherský. Z dobročinných ústavů zasluhují zmínky: Charity Hospital nemocnice o 800 ložích, Maison Dieu, Marine Hospital, ústav choromyslných, ochranovna pro hochy i pro dívky, sirotčince atd. Slavný karneval v O-u Novém jest první svého druhu v Americe. Zdaněný majetek repraesentuje 136,997.107 doll., dluh městský 15,871.047 doll.
O. N. založen r. 1718 Bienvillem a nazván po tehdejším vladaři Francie, vévodovi Orléanském; po roce osada povodní zničena a teprve r. 1722 vystavěna znova a obklopena ochrannými hrázemi; ve 100 chýších dřevěných sídlilo as 200 lidí. R. 1762 postoupena Louisiana Španělsku, jež přemohlo odpor obyvatelstva teprve r. 1769. R. 1794 opevněno město náspy a baštami. R. 1800 Francie nabyla znova Louisiany, ale prodala ji již 30. dubna 1803 Spoj. Obcím sev.-americkým. Tehdy O. N. měl asi 8000 ob. Za anglicko-americké války podařilo se loďstvu anglickému vysaditi na břeh 10.000 mužů pod generálem Pakenhamem, již však americkým vojskem 4000 mužů, vedeným gen. Jacksonem, 8. ledna 1815 odraženi s velikými ztrátami. Za periody až k občanské válce O. N. vyvinul se k obchodnímu centru pro úvodí Mississippi. Ve válce občanské O. N. již 1. května 1862 padl v moc severních států; admirál Farragut zmocnil se obou tvrzí před městem a toto vzdalo se pak bez obrany. Teprve po válce této O. N. stal se hlavním vývozním přístavem pro bavlnu. V posledních desítiletích zahnízdila se tu pověstná mafia mezi italskými vystěhovalci. Policejní ředitel Hennessey, který chystal se zakročiti proti jejímu řádění, byl 15. října 1890 úkladné zavražděn. Zatčení a porotou osvobození Italové podezřelí z vraždy byli lidem lynchováni. Vláda Spoj. Obci zaplatila za čin ten r. 1892 peněžitou náhradu. dš.