Ottův slovník naučný/Orelský
Ottův slovník naučný | ||
Orelli | Orelský | Oremus |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Orelský |
Autor: | August Sedláček |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Osmnáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 851–852. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Orelský z San, příjmení staročeské rodiny vladycké, která nosila na štítě dva kluky (střely) křížem přeložené a jméno své si obrala po vsích Sanech u Poděbrad a Orli u Chrudimě. Předek jejich Michálek (1440) proslul mezi válečníky té doby. Na Orli seděl r. 1479 Michálek († 1488), po němž byl syn Zdeněk (1488–1527), jenž byl r. 1510 purkrabí na Chlumci. Bohuslav, bezpochyby bratr jeho, držel r. 1500 Orel. Po Zdeňkovi mladším († j. 1534) zůstala vdova Anežka z Valdšteina, jež držela dům v Litomyšli. Bohuslav koupil před r. 1540 část vsi Něnkovic, kterou držel po něm r. 1550 Karel. Týž měl syny Adama, Zdeňka a Jana, kteří r. 1559 prodali Libanice. Zdeněk držel Něnkovice r. 1567 a jeho snad synové byli Jan a Karel (1594), kteří před r. 1598 pomřeli. Něnkovice dědila sestra jejich Barbora Zapská, poslední toho rodu, a prodala je r. 1598. V l. 1584–1588 drželi dva z toho rodu (vlastně jejich manželky) šosovní grunty při Heřmanově Městci a Miroticích. Sčk.